Ve článku se dočtete:
Bouřky patří k častým letním jevům a zásah bleskem může vyvolat obavy, zvláště pokud vás zastihne v autě. Je pravda, že vozidlo díky Faradayově kleci nabízí určitou ochranu, ale je opravdu zcela bezpečné? Co vše může blesk způsobit, jak se v takové situaci zachovat a jak minimalizovat rizika? Odpovědi na tyto otázky i praktické rady najdete v článku.
Bouřky jsou častým jevem, zejména v letních měsících. Pro většinu lidí to samozřejmě není nic příjemného, zvláště když jsou někde venku. Ale co když sedíte v autě a do vašeho vozu udeří blesk? Je to zážitek, který vyvolává spoustu otázek a obav. Je to opravdu tak, že se vám při zásahu bleskem do auta nemůže nic stát? Je auto bezpečným útočištěm, nebo existuje riziko, že elektrický výboj zničí auto a ohrozí i vás? I to jsou otázky, které si klade mnoho lidí.
Při zásahu auta bleskem přichází na scénu zajímavý fyzikální princip známý jako Faradayova klec. V tomto článku se dozvíte jak funguje Faradayova klec, odpovědi na otázky týkající se vaší bezpečnosti, a také jak se v takové situaci zachovat.
Faradayova klec je název pro fenomén, který byl objeven v 19. století britským vědcem Michaelem Faradayem. Tento fyzikální princip mluví o tom, že elektrický náboj se distribuuje po vnější straně vodivého materiálu (nejčastěji je to kov) a neovlivňuje jeho vnitřní prostor. Tento kovový obal funguje jako štít, který blokuje vnější elektrická a elektromagnetická pole.
A jakou spojitost má Faradayova klec a auto? V realitě to funguje tak, že v případě bouře, pokud trefí blesk auto, se stane auto nedokonalou Faradayovou klecí. Elektrický náboj blesku neprojde dovnitř, ale je veden po vnější kovové skořepině vozidla. Samozřejmě to platí jen v případě, že jsou všechna okna a dveře řádně zavřená. Tímto způsobem jste vy chráněni a nic se vám nestane.
Blesk je extrémně silný elektrostatický výboj, který může dosahovat teploty až 30 000 stupňů Celsia a nese proud v rozmezí 10 000 až 200 000 ampérů. Když blesk zasáhne auto, elektrický proud se šíří po jeho povrchu – konkrétně po kovové karoserii, která slouží jako vodič. Auto samotné, zejména jeho interiér, však zůstává poměrně dobře chráněno, tedy i vy. Avšak myslete na to, že po blesku, který by vás velmi oslepil, přichází i samotný hrom. No a v případě, že právě vaše auto zasáhne blesk, samotný akustický efekt bude extrémně silný.
Je více než pravděpodobné, že právě takové oslepení a silný akustický efekt může vylekat lidi, a v některých případech to může způsobit i velmi vážnou dopravní nehodu. Pokud se necítíte proto během bouřky v autě bezpečně a bojíte se, že právě vaše auto zasáhne blesk, raději zastavte na nejbližším možném místě a počkejte, než bouřka přejede.
Co ale kromě silného záblesku a hromu můžete očekávat v případě, že trefí blesk do vašeho auta?
Jelikož má blesk velmi vysokou teplotu, na karoserii auta to může zanechat tmavé stopy od spálení a také hrozí i popraskání laku. Nejčastěji to bývají části jako střecha nebo kapota. Dalšími částmi, které mohou být zasaženy jsou například antény nebo zpětná zrcátka, která blesk přitahuje jako nejvyšší body na autě. Takže i tyto části mohou být výrazně poškozeny nebo dokonce spáleny.
I když auto, jako nedokonalá Faradayova klec chrání před přímým zásahem elektřiny, zásah bleskem může vyvolat různé následky, které ovlivní jeho systémy. Elektronické systémy nacházející se v moderních automobilech jsou mimořádně citlivé na náhlé změny napětí. Čili v případě, že blesk zasáhne auto, může nastat situace, kdy se dočasně vypnou nebo naruší tyto systémy. V praxi to vypadá tak, že se vám může vypnout motor, zhasnout světla nebo vypadnou palubní přístroje. Tyto výpadky však většinou nejsou trvalé a po krátké době se systémy znovu nastartují. Avšak v některých případech může zásah blesku do auta způsobit i úplné selhání elektrických systémů ve vozidle.
Ve vzácných případech může zásah bleskem vést i k požáru v autě. Vysoké teploty a elektrické výboje mohou zapálit hořlavé materiály v autě, zejména v motorovém prostoru, kde se nacházejí různé plastové a pryžové komponenty. I z toho důvodu není nikdy na škodu mít v kufru auta hasicí přístroj.
Bezpečnost cestujících v autě je prioritou, avšak i při takovém pokrokovém bezpečnostním systému, jako je airbag, mohou nastat nepředvídané situace. Například právě při zásahu bleskem, kde může dojít, jak jsme zmiňovali již výše, k poruše elektrických systémů. No a právě ty mohou způsobit nečekanou aktivaci airbagů. Ty vás mohou v takovém případě zranit. Abyste minimalizovali toto riziko zranění, měli byste si lehnout na sedadlo a zůstat v klidu.
Je sice pravda, že auto funguje jako nedokonalá Faradayova klec, ovšem to neznamená, že vám nehrozí na 100% žádné nebezpečí.
Je několik pravidel, která během bouřky musíte v autě dodržovat, abyste v případě zásahu blesku do auta minimalizovali riziko nebezpečí:
Zůstaňte uvnitř auta – Jak jsme již zmiňovali, vnější část auta funguje jako ochranná bariéra. Pokud je bouře stále aktivní, nevystupujte z vozidla.
Nedotýkejte se kovových částí auta ani elektroniky – Kovové prvky jsou jako magnet pro blesk a to také platí i pro elektroniku. Nejlepší je nedotýkat se dveří, kovových částí a elektroniky (autorádio) během bouřky.
Zavřete okna a dveře – K tomu, abyste byli chráněni na 100%, měli byste během bouřky zavřít všechna okna a dveře.
Chránit však nemusíte jen sebe, ale také vaše auto.
V případě zásahu bleskem může být finanční náhrada za opravy auta velmi nákladná. Díky pojištění vozidel budete kryti před škodami, které jsou způsobeny přírodními katastrofami. Budete chráněni v případě záplav, vichřice, krupobití či jiných nečekaných situacích.
Faradayova klec je příkladem toho, jak nám věda dokáže pomoci přežít i v extrémních podmínkách. Pokud se během bouře ocitnete v autě, můžete si být jisti, že jste v relativním bezpečí, i v případě, že vaše auto zasáhne blesk. Mějte na mysli ale to, že i když je auto bezpečným útočištěm, není nezničitelné. Proto si vždy během bouřky při řízení dávejte obrovský pozor, dodržujte všechna zmíněná bezpečnostní opatření a myslete i na pojištění vašeho vozidla, které vás bude krýt v případě poškození.
Přečtěte si:
Bouře s krupobitím: jak ochránit své auto proti kroupám
Jak předcházet majetkovým škodám, které způsobí extrémy počasí
Když se zamyslíme nad tím, jak jsme se ještě zcela nedávno mohli přepravovat po městě, víme, že v podstatě existovaly jen dvě možnosti: autem či veřejnou dopravou. Dnes je nabídka mnohem širší. Elektrokola, sdílené dopravní prostředky nebo elektromobily postupně mění způsob, jakým se po městech pohybujeme.
Proměňuje se i náš pohled na mobilitu. Zatímco futuristé na počátku 20. století oslavovali automobil jako symbol pokroku, dnes se stále více diskutuje o tom, jak dopravu učinit udržitelnější, tišší a šetrnější k životnímu prostředí.
Změny se nikdy nedějí přes noc, zvláště pokud se týkají hluboce zakořeněných sociálních návyků. Proto je auto stále velmi běžný dopravní prostředek: podle studie Ipsos 87 % Evropanů vlastní vůz a 84 % jej používá každý den.
Avšak jiná data naznačují, že se něco mění ve způsobu, jakým lidé přistupují k mobilitě, s rostoucím zájmem o možnosti využití elektřiny.
Podle údajů ACEA (Evropské asociace výrobců automobilů) v roce 2025 představovaly bateriové elektromobily 17,4 % podílu na trhu v Evropské unii oproti 13,6 % v předchozím roce. Hybridní elektromobily získaly 34,5 % trhu a staly se tak jasným favoritem v zemích EU. Naopak kombinovaný podíl vozidel výhradně s benzinovým nebo naftovým motorem klesl na 35,5 % ze 45,2 % v roce 2024.
K tomu můžeme přidat stále rozsáhlejší používání jízdních kol, zejména elektrokol, která se opět stávají populárními: dnes vlastní kolo každý pátý Evropan, 42 % uživatelů uvádí, že své elektrokolo používá častěji než před pěti lety, a 32 % plánuje jej v budoucnu používat ještě více.
Není proto divu, že se tento posun v pojímání mobility projevuje obzvláště u mladších generací.
Výzkum z Evropské unie potvrzuje, že lidé ve věku 18 - 34 let volí stále častěji „přístupnější“ možnosti mobility. V této věkové skupině využívá 72 % osob veřejnou dopravu a 50 % jezdí tradičním bicyklem.
Přestože automobil zůstává důležitým dopravním prostředkem, mladí dospělí častěji zvažují i jeho finanční náročnost. Podle americké centrální banky jsou lidé v této věkové skupině více zadluženi než předchozí generace, takže je nezbytné snižovat výdaje tak, aby to mělo dopad i na dopravní řešení.
Experti upozorňují, že ačkoliv jsou elektromobily stále dostupnější a roste počet modelů, které lze pořídit za méně než 30 000 Eur, kupní cena nadále zpomaluje jejich pořizování spotřebiteli. Proto se klíčovým nástrojem pro urychlení růstu tohoto trhu mohou stát takové výhody, jako jsou daňové úlevy a nákupní pobídky.
Proč se tedy mladší generace stále více přiklánějí k udržitelným formám dopravy než generace předchozí?
Jedním z klíčových cílů je, aby do roku 2030 jezdilo po evropských silnicích nejméně 30 milionů automobilů s nulovými emisemi. A výhled do roku 2050 počítá s tím, že téměř všechna auta budou udržitelná a budou produkovat nulové emise.
Tato transformace vyžaduje vytvoření systému mobility a dopravy, který bude nejen ekologičtější a méně škodlivý pro životní prostředí, ale i více inovativní a digitální. V této souvislosti se změna může týkat i pojišťovacích modelů souvisejících s mobilitou, které mohou tento nový kulturní přístup přizpůsobit potřebám lidí.
Česká republika zatím postupuje směrem k udržitelnější dopravě pomaleji než některé západoevropské země. Obecně platí, že navzdory socioekonomickému a technologickému vývoji, ke kterému v zemi došlo za několik posledních desetiletí, nedošlo v českém systému mobility k žádným zvlášť významným strukturálním změnám. Mobilita se stále spoléhá především na individuální dopravu vozem a vozidla jsou nadále z valné části poháněna fosilními palivy.
Není proto divu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí má Česká republika jeden z nejstarších vozových parků v Evropě s průměrným stářím vozidel 16 let. To je doprovázeno jedním z nejnižších podílů automobilů na alternativní paliva. Otázky týkající se paliv nabývají na významu zejména s ohledem na to, že ceny nadále rostou v důsledku geopolitického napětí na Blízkém východě.
Přestože ceny paliv vzrostly, bateriové elektromobily tvořily v polovině roku 2025 pouze 0,6 % osobních automobilů z celkového počtu 6,7 milionů vozidel v České republice. Plug-in hybridní elektromobily představovaly pouze 0,4 % celého vozového parku.
Česká republika má v současné době asi 6 200 veřejných nabíjecích stanic, což ji řadí na 14. místo v Evropské unii co do počtu nabíjecích stanic.
Rozvoj elektromobility podporují také veřejné programy. V letech 2022–2023 byl spuštěn program Ekomobilita pro obce, který pomáhá financovat nákup elektromobilů, vozidel na vodíkový pohon a neveřejných dobíjecích stanic. Díky této iniciativě již byla poskytnuta podpora na zakoupení více než 1 500 vozidel. Na program navázala další výzva pro veřejný sektor, která rozšířila podporu také na nákladní elektrokola.
Dotace jsou k dispozici i pro neveřejné nabíjecí stanice v domácnostech a bytových domech. Díky těmto programům financování zaznamenala Česká republika během prvních čtyř měsíců roku 2025 výrazný nárůst registrací elektromobilů.
Další rozvoj udržitelné dopravy má podpořit také Modernizační fond, který bude fungovat minimálně do roku 2030. Peníze z něj směřují například do ekologičtější městské dopravy, vlaků s alternativním pohonem nebo do výstavby potřebné dobíjecí a plnicí infrastruktury.
Pozornost nebude zaměřena pouze na městské oblasti, ale více i na venkov. Byl zřízen fond na podporu odlehlých oblastí, které jsou znevýhodněné omezenými službami veřejné dopravy a jsou ohrožené rostoucími náklady na vytápění a dopravu. V těchto oblastech, kde se mobilita řeší častějším používáním automobilů, podporuje fond zavedení elektrických vozidel v rámci veřejné dopravy a také řešení sdílené mobility a cyklistiku.
Zvláštní pozornost je věnována i železnicím. Byly vypracovány plány na vysokorychlostní železniční tratě, které výrazně zkrátí cestovní dobu a zpřístupní rychlou železniční dopravu minimálně 75 % české populace. Očekává se rovněž, že tato zlepšení přesunou značný podíl nákladní dopravy ze silnic na železnici.
Rozvoj udržitelnější dopravy podporují také legislativní změny. Díky nim roste podíl obnovitelných zdrojů energie a vedle tradičních biopaliv se stále více prosazují jejich pokročilejší varianty vyráběné z biomasy a odpadu. Česká doprava tak postupně prochází proměnou směrem k ekologičtějším řešením.
Přečtěte si také:
Jak snížit osobní uhlíkovou stopu
Podcast Stačí málo: „Lidé se bojí nových technologií, protože nevědí, co udělají.“
Jak automobily přispívají ke změně klimatu (a tipy, jak snížit emise)