Dopravní nehody patří ve světovém měřítku mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí a teenagerů.
Takovým úmrtím lze však předcházet. Dle údajů Ministerstva dopravy České republiky, umírají děti při dopravních nehodách 7krát méně často, pokud byly připoutány v autosedačce. Používání dětských autosedaček je navíc stanoveno zákonem a vztahuje se na všechny děti lehčí než 36 kg a menší než 150 cm. Zákonná norma nestanovuje, na kterém sedadle má být dětská autosedačka umístěna, v případě nutnosti je tak možné umístit autosedačku i na přední sedadlo. Typ autosedačky volíme adekvátně danému věku, přičemž základním parametrem výběru je váha dítěte. Níže vám nabízíme malého průvodce, který vám poskytne přehled o základních typech autosedaček.
Novorozence a batolata do 10 kg, resp. 13 kg, do věku cca 1 roku, přepravujeme v autosedačce skupiny 0 nebo 0+ otočené proti směru jízdy. Dítě v sedačce v podstatě leží a je jištěno tříbodovým pásem ve tvaru Y. Samotná sedačka je k sedadlu připevněna bezpečnostním pásem pro dospělé. Tento typ autosedačky, tzv. vajíčko, nesmí být nikdy umístěno na sedadlo, u kterého je aktivován airbag.
Malým dětem od 9 měsíců do 4 let, v hmotnostní kategorii 9 - 18 kg, je určena autosedačka skupiny I s pětibodovými bezpečnostními pásy, které jsou vedeny přes ramena dvěma kotevními body, dvěma kotevními body přes boky a jedním kotevním bodem v rozkroku. Samotná sedačka je k sedadlu připevněna pásem pro dospělé. Pro bezpečnost sedačky je důležité, aby ouška dítěte nepřesahovala opěrku sedačky.
Dětem o hmotnosti 15 - 25 kg, tj. cca od 4 do 6 let, jsou určeny autosedačky skupiny II, které tvoří vlastně podsedák s opěrkou. Tento typ sedačky není opatřen samostatným pásem a dítě je drženo společně se sedačkou pásem pro dospělé.
Větší děti o hmotnosti 22 - 36 kg, tj. cca od 6 do 12 let, musí cestovat v autosedačce skupiny III, tzv. podsedáku. Podsedák je společně s dítětem připoután k sedadlu bezpečnostním pásem pro dospělé.
Podle britské organizace Child Seat Safety až dvě třetiny rodičů poutá své děti do sedaček nesprávně. Proto je vždy nutné řídit se uživatelskou příručkou výrobce a je-li to možné, při nákupu požádat o praktické předvedení daného typu sedačky. Při správné instalaci se sedačka nehýbe, je pevně zafixovaná a hlavička dítěte nepřesahuje opěrku. Bezpečnostním rizikem je také poutání dětí v objemném oblečení.
Autosedačky musí odpovídat minimálním bezpečnostním standardům a musí mít proto potřebnou homologaci. Homologovaná autosedačka je opatřena mezinárodním štítkem. Jedná se o oranžový štítek, případně jsou informace vyraženy na některé z plastových částí zádržného systému. Na štítku musí být kružnice s písmenem E (označující EU) a malá číslice označující příslušnou zemi (8 v případě České republiky). Dále zde musí být uvedeno číslo schválení dle příslušné normy, a to ECE R 44/03 či novější ECE R 44/04. Dále je na štítku uveden rozsah použití sedačky a hmotnostní rozpětí, pro které je daný typ určen.
Mějte na paměti, že jde o bezpečnost vašich dětí. Proto věnujte výběru sedačky zvýšenou pozornost a vždy dbejte na její správné ukotvení.
Může se stát, že když se rozhodnete vrátit k běhání po delší pauze, máte pocit, že už to není to, co bývalo. Možná jste dřív běhali dlouhé trasy, ale teď se všechno zdá těžší. A to je normální! Není třeba se okamžitě vrátit k původnímu tempu, ale spíše najít si nový způsob, jak se k běhu vrátit.
Začněte klidně s krátkými úseky běhu, které budete střídat s chůzí. Je důležité naslouchat svému tělu a být trpěliví. Nejdůležitější je si uvědomit, že návrat k běhu je individuální cesta a není potřeba srovnávat se s minulými výkony.
Nemusíte běhat každý den. Na začátek úplně stačí dvakrát nebo třikrát týdně. Hlavní není počet kilometrů ani tempo, ale to, že si z běhání uděláte zvyk. Zapište si ho klidně do diáře nebo do mobilu. Když s tím budete počítat předem, je mnohem větší šance, že opravdu vyběhnete.
Možná jste dřív zvládali běhat rychleji, dál nebo klidně několikrát týdně bez větší námahy. A teď vás trochu láká porovnávat se s tím, jak jste na tom byli před pauzou. Je úplně normální, že na začátku nebudete běhat tak jako vaše staré já. Neřešte, jak to šlo kdysi, ani co dělají ostatní. Důležité je jen to, jak se při běhu cítíte právě teď.
Místo sledování času nebo kilometrů zkuste takzvané „konverzační tempo“. Představte si, že běžíte s kamarádem. Pokud při tom zvládnete mluvit bez toho, aniž byste lapali po dechu, běžíte ideálním tempem. Tělo pracuje, ale zbytečně se nepřetěžuje.
Staré běžecké boty už možná nejsou tím, co vaše nohy potřebují. Můžou mít prošlapanou podrážku a nepadnou už tak, jak by měly. Kvalitní obuv by měla být nejen pohodlná, ale také poskytovat stabilitu, aby chránila vaše nohy při každém kroku. Pokud si nejste jistí, jaké boty vybrat, nebojte se zajít do běžecké speciálky, kde vám rádi pomohou najít ideální pár přímo pro vás.
Proč vlastně běháte? Možná chcete zlepšit svoji kondici, pročistit hlavu, nebo se cítit lépe. Ať už máte jakýkoliv důvod, hlavní je, že běhání vás musí bavit.
Motivace může přijít i z různých drobností, které vás nakopnou. Ať už je to playlist s oblíbenými písničkami, běžecká aplikace, nový sportovní outfit nebo kamarád, který vás při běhu podpoří. Cokoliv, co vám přidá energii a zlepší pocit z pohybu, se hodí.
Zkuste si stanovit jednoduché výzvy, které vás povzbudí, a ne přehnané cíle, které by vás odradily. Třeba „vyběhnu alespoň jednou týdně“, „získám nový odznak v aplikaci“, „zvládnu běžet 10 minut v kuse bez zastavení“. Cíle nemusí být velké, ale hlavně vám musí dávát smysl.
Existuje mnoho způsobů, jak se po běhu zregenerovat. Zkuste si dopřát masáže nebo pěnové válce, které pomohou uvolnit napětí ve svalech. Aktivní regenerace, jako je klidná procházka nebo jemný strečink, zlepší prokrvení a podpoří zotavení. Důležitá je také vyvážená strava a dodržování pitného režimu.
Pamatujte, že odpočinek je stejně důležitý jako samotný trénink. Když si dopřejete dostatek spánku a času na zotavení, načerpáte novou energii a budete mít větší motivaci vyběhnout znovu.
Návrat k běhání může vypadat jako velká výzva, ale s každým během jste zase o něco silnější. Buďte trpěliví, naslouchejte svému tělu a mějte radost z každého kilometru!
Přečtěte si:
15 tipů pro zachování motivace po běžeckém závodě
Co jíst před běháním, během něj a po něm