22.04.2021

Co dělat, když je toho na vás moc – vyhněte se chorobám ze stresu

Článek jsme připravili ve spolupráci s odborníky z Biomedicínského centra Slovenské akademie věd. Existuje dobrý a špatný stres. My vám je pomůžeme rozpoznat a poradíme, jak předejít tomu škodlivému. Prevence se tak lehce stane součástí vašeho života - a dokonce velmi příjemnou.

Víte, jaký je nejčastější původ stresu? Nezdravé pracovní nasazení. Touha po vyšším výkonu či úspěchu často působí demotivačně a stresově. Koronavirus a práce z domova způsobili, že přestáváme oddělovat práci od soukromí. K tomu se přidává sociální izolace, nejistota, strach o budoucnost, ztráta práce a financí. Dlouhodobý stres může vést k vážným zdravotním problémům. Zhoršuje průběh chronických onemocnění a mnohé nemoci dokonce i spouští.

Nebezpečně zvyšuje hladinu cukru v krvi nebo krevní tlak, vyvolává depresi či Alzheimerovu chorobu. Speciálně v současné době musíme proti stresu bojovat. Požádali jsme profesora MUDr. Borise Mravce, PhD., aby nám vysvětlil, kdy stres pracuje pro nás, kdy proti nám a jak ho dostat pod kontrolu. Protože i když se říká, že stres k dnešní době patří, nedovolme, aby negativně doléhal na naše fyzické a duševní zdraví.

Proč v životě potřebujeme trochu stresu

Naším předkům stres pomáhal při přežití útoků anebo v přizpůsobení se životu v extrémních podmínkách. V malých dávkách se děje to samé i u nás. Díky stresu jsme ostražitější a máme energii na překonávání překážek. Jakmile se ocitneme v nebezpečné situaci, například v průběhu přírodních katastrof, teroristických útoků nebo válečných konfliktů, je stresová reakce pro naše přežití zásadní. „Jedná se však o jednorázovou a časově ohraničenou reakci, která je pro nás prospěšná,“ vysvětluje profesor Mravec.

Abychom si lépe představili, co se v našem těle děje, když je pod stresem, musíme pochopit chemické změny, které způsobuje. „Do krve a tkání se uvolňuje adrenalin, noradrenalin a kortizol. Tyto hormony zvyšují dechovou a srdeční frekvenci, stejně jako i množství glukózy v krvi. Zvýšená hladina kyslíku a glukózy v krvi zabezpečí dostatečné množství a následně využití energie pro kosterní svaly i rychlejší reakce mozku.“ Určitě jste už podobné pocity zažili a taky vám pomohly rychle a adekvátně zareagovat. Pokud by však bylo tělo vystavené těmto procesům často a dlouhodobě, přirozená a užitečná reakce se změní na škodlivou. A to nejen pro duši, ale i pro tělo.

Chronický stres je spouštěčem vážných nemocí

Stres má dvě podoby - akutní a chronickou. Dlouhodobý stres nepodceňujte. Může způsobit vážné onemocnění nebo zhoršit již existující potíže. Když je tělo pod stresem, zvyšuje se krevní tlak a při chronickém působení stresu se také snižuje činnost bílých krvinek. Z dlouhodobého hlediska oboje vede k vážným komplikacím. Snižuje se naše obranyschopnost a tělo je náchylnější například k virům. Astmatici mohou mít častější a silnější záchvaty, cukrovkáři horší výsledky, protože stres zvyšuje i hladinu cukru v krvi.

Nikoho asi nepřekvapí, že stres nepříznivě ovlivňuje i metabolismus. Vede k různým poruchám trávení či žaludečním vředům, zhoršuje kožní problémy a akné, způsobuje bolesti hlavy a migrény. „Nepříznivě působí na mozek, a proto ovlivňuje onemocnění jako deprese či Alzheimerovu nemoc. Škodí i srdci, zhoršuje kardiovaskulární onemocnění jako hypertenzi nebo ischemickou nemoc srdce. Taky se zdá, že stresem vyvolané zvýšení noradrenalinu podporuje růst mnoha typů nádorů,“ dodává profesor.

Rozpoznejte „stresory“, které vám škodí

Akutní podobu stresu spozorujete rychle a relativně snadno. Příznaky dlouhodobého stresu přicházejí postupně. Jakmile úroveň stresu ve vašem životě překročí určitou hranici a stane se součástí vašeho biorytmu, budete unavení, zhorší se vám spánek, mohou přijít výbuchy zlosti, pocity strachu a úzkosti, nesoustředěnost nebo zvýšení či snížení chuti na jídlo.

Časté je i zvýšené užívání návykových látek, jako je alkohol nebo nikotin. Mezi fyzické projevy, které můžeme přímo zaznamenat, patří například zvýšená srdeční frekvence, bušení srdce, pocení, studené končetiny, bolesti hlavy, poruchy trávení (nevolnost, průjem, zácpa), zvýšené svalové napětí, častější výskyt infekce (rýma, herpes), snížení potence a celé spektrum dalších příznaků,“ vyjmenovává různé symptomy profesor Mravec. V boji se stresem je klíčové, abyste vyhodnotili tzv. stresory. To jsou faktory, které stres vyvolávají. Jsou velmi individuální. Jakmile se je naučíte rozlišovat, naučíte se s nimi lépe pracovat.

Mohou to být špatné vztahy a napětí v rodině nebo v práci, finanční problémy či nějaké onemocnění, které vás trápí. Mezi nejčastější spouštěče patří zejména příliš vysoké pracovní nasazení. V tomto článku najdete návod, jak lépe zvládnout právě pracovní stres. Jestli znáte své stresory, zkuste je zjemnit anebo úplně eliminovat. Hledejte příčiny, mluvte o nich, řešte je. Mnohdy se stresu nedokážeme úplně vyhnout. Existuje však celá řada možností, jak jeho škodlivým účinkům zabránit.

Proti stresu bojujte jídlem, pohybem a čistou myslí

Stačí málo: jídlo a stres

Mezi nejrozšířenější techniky patří ty psychoterapeutické, jako například jóga, meditace nebo autogenní trénink. Je to technika využívaná při různých závislostech a v podstatě jde o formu relaxace, při které pracujete s vlastním podvědomím. Základem zdravé psychiky je však životospráva. Pokud žijete pod rouškou stresu, vaše strava by měla být bohatá na esenciální omega-3 mastné kyseliny a potraviny s obsahem enzymu nattokináza, který můžete najít naříklad ve fermentované zelenině. V boji se stresem vám pomohou i jahody, citrusy nebo vlašské ořechy.

Kromě kvalitní stravy si dopřejte dostatek spánku, protože fyzická únava jde ruku v ruce s psychickou. Pokud je tělo odpočaté, dejte mu zabrat dostatečně zdravým pohybem. Cvičení totiž snižuje hladinu stresových hormonů a podporuje produkci endorfinů, které tlumí bolest a zlepšují náladu, dávají nám nadšení a optimismus. „Fyzická aktivita je sice spojená s aktivací stresové reakce, ale v tomto případě jde o krátkodobou akutní stresovou reakci, která na rozdíl od chronické, má na organismus pozitivní vliv,“ vysvětluje rozdíl mezi „dobrým a špatným“ stresem profesor Mravec.

Pohyb kromě snížení stresu pomáhá řešit i další zdravotní problémy jako obezitu, srdeční onemocnění nebo depresi. Tady je však také potřeba hledat rovnováhu. Pokud sportujete pod tlakem, může se ze sportu stát další stresor. Na závěr vyvrátíme jeden z mýtů. Říká se totiž, že kouření lidi uklidňuje, hlavně když jsou ve stresu. Opak je pravdou a profesor Mravec upozorňuje, že nikotin stresové reakce významně posiluje.

Pandemie nám ukázala, jak málo se věnujeme duševnímu zdraví

Koronavirus ohrožuje nejen naše fyzické, ale i psychické zdraví. Pandemie zvýraznila stresové faktory, se kterými jsme žili předtím a přinesla i nové. V začátcích to byl zejména strach z neznámého, o vlastní zdraví a zdraví svých blízkých. Pandemie přinesla výzvy i pro mnoho podnikatelů. Všeobecně chybějí nápady, kreativita a chuť se posouvat dál. Především menší a střední podniky bojují o přežití. Výrazně vzrostl stres u zaměstnavatelů, kteří mají zodpovědnost za další lidi. Zaměstnanci se zase přirozené bojí ztráty práce a financí. K existenčním problémům se přidávají problémy osobní.

Izolace a život v nejistotě způsobují zvýšení počtů případů lidí s depresí u všech věkových kategorií, dokonce i u dětí. Stresory způsobené pandemií jsou nebezpečné a jejich silný vliv na naše životy ukázal, že v Česku by mělo být duševní zdraví stejně důležitým tématem jako to fyzické. Existují způsoby, jak zmírnit i takové stresové faktory, které přímo souvisí s pandemií. Nedostatek sociálního kontaktu se dá nahradit pravidelnými telefonáty a online setkáními. Předejít napětí v rodině a „ponorkové“ nemoci můžete tím, že o problémech budete mluvit a společně budete hledat řešení.

Jestli máte pocit, že vám problémy příliš zasahují do života a stres se vám vymyká z kontroly, neváhejte vyhledat pomoc specializovaného kouče nebo psychologa. Během izolace je velmi důležitý pohyb na vzduchu a slunci. Při dodržování bezpečnostních pravidel si ho užívejte co možná nejvíce. Ve stravě by v tomto období neměl chybět vitamín D, C a zinek. A co je nejdůležitější – dělejte si radost. Dopřejte si to, co máte rádi, pusťte se do nových koníčků, začněte malovat, psát povídky nebo vyrábět domeček pro panenky se svými dětmi. Tvořivá činnost vám pomůže relaxovat a pročistit si hlavu.

 

29.06.2022

Dost bylo limonád: Naučte své děti pít vodu

Často se setkáváme s tím, že děti nechtějí pít čistou vodu. Bohužel na vině bývají rodiče. Někteří v rámci pitného režimu nabízejí svým dětem už od batolecího věku slazené nápoje. Čím častěji děti slazené nápoje pijí, tím rychleji si na ně navyknou a začnou vodu odmítat. Pro zdraví a hydrataci je však pití vody zásadní. Slazené nápoje totiž kromě cukru obsahují i další látky, jako barviva a konzervanty, které mohou mít z dlouhodobého hlediska negativní vliv na jejich zdraví. Jako problematická se jeví zvláště modrá a červená barviva, která mohou způsobovat hyperaktivitu nebo i závažnější problémy. Abychom vám pomohli naučit děti vodu opět pít, připravili jsme pro vás pár jednoduchých tipů. Vyzkoušejte je a uvidíte, že vaše děti přijdou vodě brzy na chuť!

 

10 tipů jak naučit děti pít vodu

1. Postavte sklenici vody vedle postele, kde dítě spí. Až budete svou ratolest ráno budit, dejte mu trochu napít. Tím hned po ránu nastartujete jeho zdravý pitný režim.

2. Udělejte z vody atraktivní módní doplněk. Kupte ekologickou, znovu použitelnou láhev, kterou si dítě může ozdobit samolepkami, třpytkami apod., aby se mu líbila. 

3. Udělejte z pití zábavu. Malé děti potěší víčka s různými druhy pítek. Holčičky často rády popíjejí z malých hrníčků a rády si hrají na čajové dýchánky, které se tak mohou stát zábavnou záminkou pro pití vody. Také pro větší děti lze najít zábavnější způsob pití. V současné době můžete vybírat z široké škály znovu použitelných brček z bambusu, slámy či nerezu.

4. Podstatná je také domácí nabídka nápojů. Když má dítě možnost volit mezi sladkou limonádou a čistou vodou, je vysoce pravděpodobné, že sáhne po nezdravé variantě. Proto omezte nákupy perlivých slazených limonád, levných džusů i sirupů.

5. Zapojte děti do samotné přípravy nápoje. Seznamte je s různými bylinkami, ovocem i zeleninou a nechte je vytvářet různé koktejly. 

6. Zakázané nejsou ani bublinky, pokud jde o čistou vodu. Zapomeňte však na zbytečné a neekologické kupování balených vod a raději investujte do výrobníku sody (např. SodaStream), díky kterému si perlivou vodu snadno připraví i starší děti.  

7. Sklenici vody zatraktivní také pár kostek ledu, děti led totiž milují. Údajně si pochvalují zvuk, který při pití dělá. Mějte proto v mrazáku vždy dostatečnou zásobu. Pokud se bojíte, že pak bude voda příliš studená, vodu přihřejte a led ji pak ochladí na vhodnou teplotu.

8. Pitný režim můžete dítěti zpestřit i neslazeným čajem, stoprocentním džusem či mlékem. Nechte však dítě vždy pít jen jednu z variant. Dokud dítě nedopije skleničku, kterou má rozpitou, jiné pití nedostane. 

9. Neutrácejte zbytečně za balené vody v domnění, že dětem dopřáváte něco lepšího. Kvalita pitné vody v České republice patří k nejvyšším v Evropě, takže stačí otočit kohoutkem a tu nejlepší vodu máte kdykoliv po ruce. A ke všemu ještě šetříte přírodu. 

10. Závěrem chceme připomenout, že příklady táhnou. Proto budete-li vodu pít pravidelně sami, dítě vás bude následovat.

 

Vyberte kategorii