Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Co dělat, když je toho na vás moc – vyhněte se chorobám ze stresu

Článek jsme připravili ve spolupráci s odborníky z Biomedicínského centra Slovenské akademie věd. Existuje dobrý a špatný stres. My vám je pomůžeme rozpoznat a poradíme, jak předejít tomu škodlivému. Prevence se tak lehce stane součástí vašeho života - a dokonce velmi příjemnou.

Víte, jaký je nejčastější původ stresu? Nezdravé pracovní nasazení. Touha po vyšším výkonu či úspěchu často působí demotivačně a stresově. Koronavirus a práce z domova způsobili, že přestáváme oddělovat práci od soukromí. K tomu se přidává sociální izolace, nejistota, strach o budoucnost, ztráta práce a financí. Dlouhodobý stres může vést k vážným zdravotním problémům. Zhoršuje průběh chronických onemocnění a mnohé nemoci dokonce i spouští.

Nebezpečně zvyšuje hladinu cukru v krvi nebo krevní tlak, vyvolává depresi či Alzheimerovu chorobu. Speciálně v současné době musíme proti stresu bojovat. Požádali jsme profesora MUDr. Borise Mravce, PhD., aby nám vysvětlil, kdy stres pracuje pro nás, kdy proti nám a jak ho dostat pod kontrolu. Protože i když se říká, že stres k dnešní době patří, nedovolme, aby negativně doléhal na naše fyzické a duševní zdraví.

Proč v životě potřebujeme trochu stresu

Naším předkům stres pomáhal při přežití útoků anebo v přizpůsobení se životu v extrémních podmínkách. V malých dávkách se děje to samé i u nás. Díky stresu jsme ostražitější a máme energii na překonávání překážek. Jakmile se ocitneme v nebezpečné situaci, například v průběhu přírodních katastrof, teroristických útoků nebo válečných konfliktů, je stresová reakce pro naše přežití zásadní. „Jedná se však o jednorázovou a časově ohraničenou reakci, která je pro nás prospěšná,“ vysvětluje profesor Mravec.

Abychom si lépe představili, co se v našem těle děje, když je pod stresem, musíme pochopit chemické změny, které způsobuje. „Do krve a tkání se uvolňuje adrenalin, noradrenalin a kortizol. Tyto hormony zvyšují dechovou a srdeční frekvenci, stejně jako i množství glukózy v krvi. Zvýšená hladina kyslíku a glukózy v krvi zabezpečí dostatečné množství a následně využití energie pro kosterní svaly i rychlejší reakce mozku.“ Určitě jste už podobné pocity zažili a taky vám pomohly rychle a adekvátně zareagovat. Pokud by však bylo tělo vystavené těmto procesům často a dlouhodobě, přirozená a užitečná reakce se změní na škodlivou. A to nejen pro duši, ale i pro tělo.

Chronický stres je spouštěčem vážných nemocí

Stres má dvě podoby - akutní a chronickou. Dlouhodobý stres nepodceňujte. Může způsobit vážné onemocnění nebo zhoršit již existující potíže. Když je tělo pod stresem, zvyšuje se krevní tlak a při chronickém působení stresu se také snižuje činnost bílých krvinek. Z dlouhodobého hlediska oboje vede k vážným komplikacím. Snižuje se naše obranyschopnost a tělo je náchylnější například k virům. Astmatici mohou mít častější a silnější záchvaty, cukrovkáři horší výsledky, protože stres zvyšuje i hladinu cukru v krvi.

Nikoho asi nepřekvapí, že stres nepříznivě ovlivňuje i metabolismus. Vede k různým poruchám trávení či žaludečním vředům, zhoršuje kožní problémy a akné, způsobuje bolesti hlavy a migrény. „Nepříznivě působí na mozek, a proto ovlivňuje onemocnění jako deprese či Alzheimerovu nemoc. Škodí i srdci, zhoršuje kardiovaskulární onemocnění jako hypertenzi nebo ischemickou nemoc srdce. Taky se zdá, že stresem vyvolané zvýšení noradrenalinu podporuje růst mnoha typů nádorů,“ dodává profesor.

Rozpoznejte „stresory“, které vám škodí

Akutní podobu stresu spozorujete rychle a relativně snadno. Příznaky dlouhodobého stresu přicházejí postupně. Jakmile úroveň stresu ve vašem životě překročí určitou hranici a stane se součástí vašeho biorytmu, budete unavení, zhorší se vám spánek, mohou přijít výbuchy zlosti, pocity strachu a úzkosti, nesoustředěnost nebo zvýšení či snížení chuti na jídlo.

Časté je i zvýšené užívání návykových látek, jako je alkohol nebo nikotin. Mezi fyzické projevy, které můžeme přímo zaznamenat, patří například zvýšená srdeční frekvence, bušení srdce, pocení, studené končetiny, bolesti hlavy, poruchy trávení (nevolnost, průjem, zácpa), zvýšené svalové napětí, častější výskyt infekce (rýma, herpes), snížení potence a celé spektrum dalších příznaků,“ vyjmenovává různé symptomy profesor Mravec. V boji se stresem je klíčové, abyste vyhodnotili tzv. stresory. To jsou faktory, které stres vyvolávají. Jsou velmi individuální. Jakmile se je naučíte rozlišovat, naučíte se s nimi lépe pracovat.

Mohou to být špatné vztahy a napětí v rodině nebo v práci, finanční problémy či nějaké onemocnění, které vás trápí. Mezi nejčastější spouštěče patří zejména příliš vysoké pracovní nasazení. V tomto článku najdete návod, jak lépe zvládnout právě pracovní stres. Jestli znáte své stresory, zkuste je zjemnit anebo úplně eliminovat. Hledejte příčiny, mluvte o nich, řešte je. Mnohdy se stresu nedokážeme úplně vyhnout. Existuje však celá řada možností, jak jeho škodlivým účinkům zabránit.

Proti stresu bojujte jídlem, pohybem a čistou myslí

Stačí málo: jídlo a stres

Mezi nejrozšířenější techniky patří ty psychoterapeutické, jako například jóga, meditace nebo autogenní trénink. Je to technika využívaná při různých závislostech a v podstatě jde o formu relaxace, při které pracujete s vlastním podvědomím. Základem zdravé psychiky je však životospráva. Pokud žijete pod rouškou stresu, vaše strava by měla být bohatá na esenciální omega-3 mastné kyseliny a potraviny s obsahem enzymu nattokináza, který můžete najít naříklad ve fermentované zelenině. V boji se stresem vám pomohou i jahody, citrusy nebo vlašské ořechy.

Kromě kvalitní stravy si dopřejte dostatek spánku, protože fyzická únava jde ruku v ruce s psychickou. Pokud je tělo odpočaté, dejte mu zabrat dostatečně zdravým pohybem. Cvičení totiž snižuje hladinu stresových hormonů a podporuje produkci endorfinů, které tlumí bolest a zlepšují náladu, dávají nám nadšení a optimismus. „Fyzická aktivita je sice spojená s aktivací stresové reakce, ale v tomto případě jde o krátkodobou akutní stresovou reakci, která na rozdíl od chronické, má na organismus pozitivní vliv,“ vysvětluje rozdíl mezi „dobrým a špatným“ stresem profesor Mravec.


Pohyb kromě snížení stresu pomáhá řešit i další zdravotní problémy jako obezitu, srdeční onemocnění nebo depresi. Tady je však také potřeba hledat rovnováhu. Pokud sportujete pod tlakem, může se ze sportu stát další stresor. Na závěr vyvrátíme jeden z mýtů. Říká se totiž, že kouření lidi uklidňuje, hlavně když jsou ve stresu. Opak je pravdou a profesor Mravec upozorňuje, že nikotin stresové reakce významně posiluje.

Pandemie nám ukázala, jak málo se věnujeme duševnímu zdraví

Koronavirus ohrožuje nejen naše fyzické, ale i psychické zdraví. Pandemie zvýraznila stresové faktory, se kterými jsme žili předtím a přinesla i nové. V začátcích to byl zejména strach z neznámého, o vlastní zdraví a zdraví svých blízkých. Pandemie přinesla výzvy i pro mnoho podnikatelů. Všeobecně chybějí nápady, kreativita a chuť se posouvat dál. Především menší a střední podniky bojují o přežití. Výrazně vzrostl stres u zaměstnavatelů, kteří mají zodpovědnost za další lidi. Zaměstnanci se zase přirozené bojí ztráty práce a financí. K existenčním problémům se přidávají problémy osobní.

Izolace a život v nejistotě způsobují zvýšení počtů případů lidí s depresí u všech věkových kategorií, dokonce i u dětí. Stresory způsobené pandemií jsou nebezpečné a jejich silný vliv na naše životy ukázal, že v Česku by mělo být duševní zdraví stejně důležitým tématem jako to fyzické. Existují způsoby, jak zmírnit i takové stresové faktory, které přímo souvisí s pandemií. Nedostatek sociálního kontaktu se dá nahradit pravidelnými telefonáty a online setkáními. Předejít napětí v rodině a „ponorkové“ nemoci můžete tím, že o problémech budete mluvit a společně budete hledat řešení.

Jestli máte pocit, že vám problémy příliš zasahují do života a stres se vám vymyká z kontroly, neváhejte vyhledat pomoc specializovaného kouče nebo psychologa. Během izolace je velmi důležitý pohyb na vzduchu a slunci. Při dodržování bezpečnostních pravidel si ho užívejte co možná nejvíce. Ve stravě by v tomto období neměl chybět vitamín D, C a zinek. A co je nejdůležitější – dělejte si radost. Dopřejte si to, co máte rádi, pusťte se do nových koníčků, začněte malovat, psát povídky nebo vyrábět domeček pro panenky se svými dětmi. Tvořivá činnost vám pomůže relaxovat a pročistit si hlavu.

 

13.03.2024
Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

Přínos cvičení v chladném počasí: Posílení zdraví v zimních měsících

Chladné měsíce často přinášejí útulné večery a pokušení zůstat doma, ale právě pohyb venku a zejména běh v chladných měsících může být klíčem k posílení vašeho zdraví v mnoha ohledech. Cvičení v chladném počasí nabízí nespočet výhod, které v chladnějším období zlepšují vaši celkovou pohodu.

Zimní sporty a celkové cvičení v chladných podmínkách je forma fyzické aktivity, která zahrnuje různé druhy cvičení a sportovních aktivit přizpůsobených tomuto ročnímu období. 

Většina lidí, kteří v zimě sportují, hledají způsoby, jak si udržet nebo zlepšit svou fyzickou kondici a zdraví, i když je venku chladněji. Mezi příklady typicky zimních sportů patří lyžování, bruslení, lední hokej, snowboarding, zimní turistika a běh.

Kromě cvičení venku se mnoho lidí v zimních měsících rozhoduje pro cvičení uvnitř, například cvičení v posilovně, jízdu na kole v hale, plavání v krytých bazénech nebo různé skupinové fitness programy. Tyto aktivity nám umožňují udržet si fyzickou kondici, i když venku nejsou ideální podmínky.

Zimní sporty urychlují spalování kalorií

Fyzická aktivita v chladném počasí přináší více výhod, než se na první pohled zdá. Chlad výrazně ovlivňuje proces spalování kalorií při fyzické aktivitě. Teplotní podmínky prostředí spolu s reakcemi organismu na chlad ovlivňují energetický výdej, a tedy i způsob, jakým tělo během cvičení spaluje kalorie.

Při cvičení a běhu v chladu se zvyšuje energetický výdej. Fyzická aktivita vyžaduje od těla větší úsilí k udržení optimální tělesné teploty. Svalová aktivita při cvičení vytváří teplo a stimuluje metabolismus, což zvyšuje kalorický výdej.

Cvičení v zimě může být náročnější, ale má pozitivní vliv na spalování kalorií. S odpovídající přípravou a vhodným oblečením můžete tedy efektivně využít potenciál zimních měsíců k dosažení svých cílů v oblasti kondice i spalování kalorií.

Cvičení a běh venku má vliv na kardiovaskulární systém

Cvičení venku má významný vliv na kardiovaskulární systém. Venkovní aktivity, jako je běh, jízda na kole, chůze nebo jiné sportovní aktivity, mají pozitivní vliv na kardiovaskulární kondici.

Při těchto aktivitách dochází ke zvýšenému průtoku krve do svalů a ke zvýšenému prokrvení. Pravidelným cvičením se posiluje srdeční sval a zvyšuje se jeho účinnost při čerpání krve. 

Venkovní prostředí poskytuje rozmanitější terény a povrchy, což stimuluje různé svalové skupiny a podporuje jejich komplexní využití. To napomáhá rozvoji vytrvalosti a zlepšuje funkci cévního systému. 

Jak sporty v zimních měsících zmírňují stres

Stres se v našem těle často projevuje v podobě napětí a úzkosti. Cvičení je vynikajícím způsobem, jak toto napětí uvolnit, a to nejen fyzicky, ale i psychicky. V zimních měsících se může zdát lákavé zůstat doma pod dekou, ale pravidelné cvičení produkuje endorfiny a hormony štěstí, které zlepšují náladu a snižují hladinu stresu. Mnoho lidí se v zimních měsících bojí cvičit venku kvůli nižším teplotám. Cvičení venku je však skvělou volbou. V zimních měsících totiž naše tělo trpí nedostatkem denního světla a slunečních paprsků, které pomáhají zlepšovat náladu nebo nastavují náš cirkadiánní rytmus. Proto bychom to v zimě měli nahrazovat alespoň cvičením.

Sporty v chladném počasí zvyšují odolnost a vytrvalost organismu.

Osvěžující chlad povzbuzuje tělo k adaptaci a vytrvalosti, čímž podporuje větší odolnost a vitalitu. Při cvičení v chladnějším počasí se tělo učí optimálně fungovat navzdory výzvám prostředí, což v konečném důsledku zlepšuje jeho celkovou fyzickou výkonnost.

Tipy pro sporty v chladném počasí

1. Běh

2. Cyklistika

3. Lyžování

4. Alpské lyžování

5. Běh na lyžích

6. Skialpinismus

7. Snowboarding

8. Bruslení

9. Hokej

10. Horská turistika

11. Nordic walking

Cvičení v chladném počasí není jen o tom, že zůstanete aktivní. Je to vstupní brána k mnoha zdravotním přínosům. Využití nižších teplot k fyzické aktivitě nepřispívá jen k dosažení cílů v oblasti kondice a kalorií, ale stává se komplexním přístupem ke zdraví. Tím, že v mrazivém zimním vzduchu budete pro své tělo představovat výzvu, můžete dosáhnout silnější a odolnější verze sebe samého.

Vyberte kategorii