Povodně naruší běžný život, často nenávratně poškodí majetek a zanechají za sebou škody. Ale to, co na první pohled není vidět, bývá často více závažné. Vlhkost v domě vytváří ideální prostředí pro růst plísní. Ty mohou způsobit alergie, chronický kašel, záněty dutin nebo zhoršení astmatu. Pro citlivé osoby a děti představují vážné zdravotní riziko.

Ještě závažnější však bývá kontaminace vody. Po záplavách se do ní dostávají znečištění z kanalizací, chemikálie, odpad nebo zvířecí exkrementy. Při úklidu pak hrozí přímý kontakt s bakteriemi, které mohou vyvolat infekční nemoci jako leptospiróza, salmonelóza nebo hepatitida A. Rizikem je i drobné poranění, skrze které se infekce snadno dostane do těla. U zasažených osob se doporučuje konzultovat možnost preventivního očkování, zejména proti hepatitidě A a tetanu.

Jak správně uklízet

Proto je důležité začít s dekontaminací co nejdříve. Zasažené prostory vyvětrejte, vysušte a vydezinfikujte. Pracujte v rukavicích, ideálně i s respirátorem. Na obličej si nasaďte respirátor třídy FFP2 nebo vyšší – běžná rouška nechrání před spórami plísní ani chemikáliemi. Po každém kontaktu s kontaminovanými předměty si důkladně umyjte ruce dezinfekcí.

Při odstraňování bahna a odpadků se vyvarujte šplíchání vody a prachu, ideální je zvlhčovat materiál před manipulací. K dezinfekci prostor používejte roztoky s obsahem chloru nebo přípravky doporučené hygieniky. Postupy najdete například na webu Státního zdravotního ústavu. Využít lze i odborné firmy.

Potraviny a voda

Nikdy nekonzumujte potraviny, které přišly do styku s vodou, i když na pohled vypadají v pořádku. Bakterie nebo toxiny se mohou dostat i pod víčko nebo do obalu. Výjimkou nejsou ani konzervy. Pokud jsou pomačkané, rezavé nebo jinak narušené, patří do koše. Vodu z veřejných zdrojů používejte jen po oficiálním potvrzení její nezávadnosti. Pro jistotu ji můžete převařit.

Oblečení a lůžkoviny, které přišly do styku s vodou z povodně, by se neměly jen tak vyprat běžným způsobem. Použijte prací program alespoň na 60 °C a přidejte dezinfekční prostředek určený pro textil. Pokud je materiál vhodný k vyvářce, je to nejbezpečnější volba. Prádlo sušte ideálně na slunci nebo v dobře větraném prostoru, aby se zamezilo dalšímu šíření plísní.

Pozornost věnujte i domácím mazlíčkům. Nepouštějte je do zasažených prostor. Vše, co přišlo do styku s vodou – misky, pelíšky, hračky – je třeba dezinfikovat ,nebo vyhodit. Pokud se zvíře chová nezvykle, kontaktujte veterináře.

Psychická zátěž

Záplavy s sebou nenesou jen viditelné škody, ale také psychickou zátěž. Nejčastěji se objevuje stres, nespavost, úzkosti a v některých případech i posttraumatická stresová porucha (PTSD). Pokud se potíže zhoršují nebo přetrvávají déle než několik týdnů, vyhledejte odbornou pomoc. Krizová intervence je dostupná například na linkách pomoci či v centrech psychosociální podpory.

Co dělat, když dojde ke škodě

Počasí ovlivnit nedokážeme, ale můžeme škody minimalizovat. Pokud přijde varování před záplavami, všechny věci zabezpečte.

Jakmile se voda stáhne, začněte rychle, ale s rozvahou. Než zahájíte úklid, pečlivě vše zdokumentujte. Vyfoťte poškozený majetek, stav nemovitosti i celkovou situaci. Čím víc a kvalitněji vše nafotíte, tím snadněji proběhne proces likvidace. U škod menšího rozsahu může pojišťovna rozhodnout rovnou na základě dodané dokumentace bez nutnosti osobní obhlídky.

Přečtěte si

Příběh podnikatele: Jak se po povodni znovu postavit na nohy?

Co dělat, když přijde povodeň

9 rad, jak postupovat při opravě zatopeného domu

nebo si poslechněte podcast: „U řešení škod je nejhorší, když je dům za sedm milionů pojištěný na milion.“