Paměť se dá nově orientačně prověřit z domova. Česká aplikace Digidiadem během zhruba 11 minut vyhodnotí řeč a paměť a ukáže, zda výsledek odpovídá běžnému výkonu podobné věkové skupiny, nebo zda je lepší poradit se s lékařem.

Nová aplikace Digidiadem byla slavnostně představena 18. června 2026 během odborné akce Nezapomenutelný den paměti na Vinohradech.

Zapomenuté jméno nebo založené klíče ještě nemusí znamenat nemoc. Pokud se ale potíže s pamětí opakují, zhoršují nebo začínají zasahovat do běžného života, má smysl je řešit včas. Právě takové změny mohou být prvním signálem, že mozek potřebuje pozornost odborníka. Někdy souvisejí se stresem, únavou nebo jinou léčitelnou příčinou.

Alzheimerova nemoc se často spojuje hlavně se zapomínáním. Ve skutečnosti jde o onemocnění mozku, které se rozvíjí postupně a dlouho nemusí být na první pohled zřejmé. Právě proto dává smysl zachytit změny v paměti a řeči co nejdřív. Čím dřív se člověk dostane k odbornému vyšetření, tím větší prostor je pro vyloučení jiných příčin potíží, nastavení léčby a přípravu celé rodiny.

Digidiadem není domácí diagnóza Alzheimerovy nemoci. Je to nový telemedicínský nástroj, který může pomoci udělat první orientační krok bez čekání na termín u specialisty. Člověk test absolvuje z domova, odpovídá nahlas na jednoduché úkoly a výsledek dostane hned po dokončení. Pokud vyjde hůř, nejde o verdikt, ale o důvod objednat se k praktickému lékaři.

OTESTOVAT SE ZDARMA

Mrakoplaš

Mozek a dlouhověkost

Dnes žijeme v době se skvělou zdravotní péčí, klesá počet cévních i srdečních onemocnění a dožíváme se podstatně vyššího věku. „Je to ale něco za něco. Náš mozek zkrátka nebyl přírodou původně naprogramován na to, aby vydržel desítky let v plné kondici. S narůstajícím věkem populace tak logicky přibývá poruch paměti a případů demence,“ říká prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., neurolog z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Když on sám vysvětluje svým pacientům vznik Alzheimerovy nemoci, používá jednoduchý příměr: v mozku se ukládají škodlivé bílkoviny, které si můžeme představit jako „saze“. Tyto usazeniny nervové buňky doslova dusí a buňky následně odumírají. Nejcitlivější je na to mozkové centrum, které je zodpovědné za ukládání nových vzpomínek. Proto člověk na začátku nemoci perfektně vzpomíná na detaily ze svého mládí, ale rychle zapomene, co dělal před několika hodinami.

Generali penzijní společnost

Lékařů ubývá, pacientů přibývá

Proč je vlastně nutné přenést testování paměti na internet? Odborníci varují, že se nám ve zdravotnictví „rozevírají nůžky“. Na jedné straně prudce stoupá počet starších osob, na straně druhé ubývá odborníků, kteří by je mohli vyšetřit. Klasické osobní vyšetření u lékaře přitom vyžaduje fyzickou návštěvu a trvá desítky minut.

Právě tento problém pomáhá řešit telemedicína. Na červnové konferenci Nezapomenutelný den paměti na Vinohradech odborníci představili aplikaci Digidiadem. Na vývoji se podíleli odborníci z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Západočeské univerzity v Plzni a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Vinohradský den paměti ukázal, že toto téma nemusí zůstat zavřené jen v ordinaci. Lidé si mohou vyzkoušet první orientační krok sami, v klidu a bez studu. Právě ochota začít je u potíží s pamětí často stejně důležitá jako samotný nástroj.

Umělá inteligence jako digitální vyšetření paměti a řeči

Digidiadem je telemedicínské samovyšetření řeči a paměti, které lze absolvovat z domova.
Slouží jako orientační screening, jehož referenční data pocházejí od zdravých dobrovolníků a pacientů starších 45 let. Aplikace je tak primárně optimalizována pro tuto věkovou skupinu, ale dokáže zachytit případný deficit a poskytnout užitečnou zpětnou vazbu komukoliv. Pokud výsledek ukáže možný problém, dalším krokem má být konzultace s praktickým lékařem nebo specialistou.

Potřeba je počítač nebo tablet s větším displejem, mikrofonem a reproduktorem. Není možné ho provést na mobilu, protože některé obrázky by byly na něm malé. Člověk může získat první orientační výsledek ještě před návštěvou lékaře.

 

Jak testování v aplikaci Digidiadem probíhá?

  • Hlasový dialog: Počítač dává úkoly (např. popis obrázku či opakování vět) formou písemných a hlasových instrukcí a vy nahlas odpovídáte co nejvíce zřetelně. Vaše řeč se převede do textové podoby, kterou umělá inteligence ihned vyhodnotí.
  • Příprava: Vyhraďte si asi 15 minut v tiché místnosti. Potřebujete počítač nebo tablet s mikrofonem a reproduktory, případně brýle či naslouchátko.
  • Pouze na první pokus: Test neopakujte hned po sobě (ideálně až za půl roku). Naučením úloh byste výsledek zkreslili.
  • Výsledek v přehledných barvách: Váš výsledek se zobrazí jako přesná černá čára na pozadí tří barevně odlišených oblastí. Barvy odpovídají semaforu – zelená, oranžová a červená. Zelená oblast odpovídá výsledkům zdravých lidí. Oranžová oblast odpovídá lidem s možným mírným oslabením paměti nebo jiných poznávacích funkcí. Červená oblast odpovídá výsledkům pacientů s demencí.
    Pokud se černá čára nachází v oranžové oblasti, výsledek je nejistý. Může být ještě v mezích normy, ale může také naznačovat oslabení paměti nebo řeči. Pokud je černá čára v červené oblasti, ukazuje na vysokou pravděpodobnost závažnější poruchy. Nejde o diagnózu, ale o jasný důvod navštívit praktického lékaře, který rozhodne o dalším postupu.

Reálný dopad

Včasné zachycení potíží může pomoci nasměrovat člověka k dalšímu vyšetření. Lékaři pak mohou vyloučit jiné léčitelné příčiny zapomínání a u části pacientů zvažovat léčbu, která může zpomalit zhoršování stavu.

Do budoucna odborníci uvažují i o tom, že by podobné technologie mohly pomoci chránit lidi s oslabenými schopnostmi paměti a rozhodování před telefonními nebo internetovými podvodníky. Takové využití ale zatím patří spíš do oblasti možného dalšího vývoje.

 

Možnosti testování a tréninku paměti

  • Digidiadem orientačně prověřuje řeč a paměť z domova pomocí hlasového rozhovoru s počítačem nebo tabletem.
  • ALBAV je rychlý online test bez hlasové analýzy pro všechny typy elektronických zařízení – počítač, tablet a mobil. Odpovědi se zadávají klávesnicí. Je určený všem věkovým skupinám. Aktuálně probíhá vytváření norem podle věku a vzdělání. Vyplněním podpoříte, aby aplikace v budoucnu měřila přesně.
  • Terrapino je česká mobilní aplikace. Funguje nejen jako nástroj pro orientační testování, ale i jako osobní průvodce, který radí s úpravou životního stylu a kombinuje prevenci s prvky gamifikace.
  • TreKog je elektronický kognitivní trénink zdarma, vyvinutý jako počítačová hra. Člověk se v ní pohybuje ve virtuálním obytném domě, poznává sousedy a snaží se zapamatovat si o nich co nejvíce informací. Hra tak nenahrazuje vyšetření, ale pomáhá aktivně procvičovat paměť, pozornost a plánování.
  • Brainmondo je česká placená aplikace na procvičování paměti na chytrém telefonu, tabletu, počítači i notebooku.

Otestujte se vy i vaši blízcí

Generali penzijní společnost dlouhodobě podporuje osvětu kolem Alzheimerovy nemoci v rámci iniciativy Spolu proti Alzheimeru. Zapojení veřejnosti do podobných projektů může pomoci tomu, aby se digitální nástroje dále zpřesňovaly a časem se staly běžnější součástí prevence.

Aplikace Digidiadem byla vyvinuta a „natrénována“ primárně pro osoby starší 45 let. Pokud vám test věkově nesedí, pošlete odkaz svým rodičům, prarodičům nebo známým. Těch pár minut může upozornit na potíže, které by jinak zůstaly dlouho bez povšimnutí.

Přečtěte si

Alzheimer: Jak technologie a prevence mění léčbu mozku

Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku

Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku

11.09.2026

Když paměť slábne, první kroky vedou k praktickému lékaři

Paměť občas zradí každého. Člověk vejde do spíže a neví proč. Nemůže si vybavit jméno známého. Hledá brýle, které má na hlavě. Samo o sobě to ještě nemusí znamenat Alzheimerovu chorobu. Podle praktické lékařky a geriatričky Astrid Matějkové je ale důležité sledovat změnu v čase. Zpozornět bychom měli hlavně tehdy, když se potíže opakují, zhoršují nebo začínají zasahovat do běžného života.

Výhodou praktika je dlouhodobá znalost pacienta

Mnoho lidí bere praktického lékaře jako místo, kam se volá hlavně kvůli eReceptu nebo akutnímu problému. Praktický lékař se ale dlouhodobě stará také o pacienty s chronickými onemocněními, sleduje jejich zdravotní stav, léčbu i celkové fungování. A právě u paměti je právě pravidelný kontakt velkou výhodou. Praktik a často i zdravotní sestra pacienta znají dlouhodobě. Vidí, že chodí na jiné termíny, plete si léky, volá jinak než dřív nebo se chová nezvykle.

Právě kontinuita péče může být první záchytný bod. Nejde jen o jedno vyšetření, ale o znalost člověka. Když lékař ví, jak pacient běžně fungoval, snáz si všimne, že se něco změnilo.

Astrid Matějková

Kdy zpozornět u sebe nebo blízkého

Podezření často nepřijde od samotného pacienta, ale od rodiny. Blízcí si všimnou, že ten druhý už není stejný jako dřív. Důležité je takové změny neodbýt větou, že „v tomhle věku je to normální“.

Zároveň je dobré rozlišit náhlé a pozvolné zhoršení. Pokud se paměť zhorší rychle, nemusí jít o demenci. Příčinou může být akutní nemoc, vyčerpání nebo nový lék. Lékařka Matějková upozorňuje třeba na některé léky na spaní, úzkost nebo močový měchýř, které mohou paměť zhoršit. Proto má smysl řešit změnu s lékařem a podívat se na celý zdravotní stav.

U pomalého zhoršování je zase důležité nečekat, až bude situace neúnosná. Člověk s počínající demencí může potíže maskovat. Na otázky odpovídá přesvědčivě, někdy si i sám myslí, že je všechno v pořádku. Rodina přitom doma vidí něco jiného.

 

Kdo o pacienta pečuje

  • Praktický lékař – Bývá zpravidla prvním místem, kam se při podezření na poruchu paměti obrátit. Pokud je příčina zjevná, může demenci diagnostikovat, zahájit léčbu a pacienta dále sledovat. Do své péče může také přebírat pacienty zpět od specialistů.
  • Geriatr – Přichází na řadu u starších pacientů, kteří mají mnoho různých nemocí a potřebují komplexně sjednotit celkovou léčbu.
  • Psychiatr – Řeší případy, kdy pacienti trpí výraznými poruchami chování, agresí, a potřebují specifické psychiatrické léky.
  • Neurolog – Podílí se na vyšetření zejména tehdy, když je potřeba podrobnější neurologická diferenciální diagnostika (kdy není úplně jasné, o co se jedná) nebo jsou přítomny další neurologické příznaky.

Jak mluvit s lékařem

Pro rodinu bývá těžké dostat blízkého k doktorovi, zvlášť když si sám problém nepřipouští. Někdy je tak návštěvu ordinace chytré spojit například s problémem se zády. Pomáhá také zavolat do ordinace předem a říct, co se děje. Pokud rodina nechce mluvit před pacientem, protože se bojí konfliktu, dá se to s lékařem dopředu domluvit.

V ordinaci pak nejde o to pacienta nachytat. Citlivě vedené testy paměti mohou ukázat, zda je potřeba další vyšetření. Praktický lékař ale nemusí udělat závěr hned napoprvé. V rušné ordinaci se někdy pacient může hůř soustředit. A proto je lepší test zopakovat v klidnějších podmínkách nebo člověka poslat ke specialistovi, když zdravotní stav pacienta není zcela jasný a potřebuje širší vyšetření.

Generali penzijní společnost

Zapomínání je i není Alzheimerova choroba

Když se řeší paměť, je potřeba hledat příčinu. Může jít o Alzheimerovu chorobu, ale také o jiné typy demence nebo jiné zdravotní potíže. „Existují například cévní změny, jiné neurologické příčiny, vliv alkoholu, léky nebo stavy, které mohou být léčitelné,“ vysvětluje Astrid Matějková.

Proto má vyšetření smysl. Nejde jen o potvrzení obavy. Někdy se najde příčina, se kterou se dá něco dělat. A i když se Alzheimerova choroba potvrdí, včasná diagnóza pomůže rodině nastavit péči, komunikaci i další kroky.

Proč se nebát říct si o pomoc

Strach je pochopitelný. Někteří lidé se vyšetření vyhýbají, protože se bojí, že přijdou o řidičský průkaz, případně se bojí samotné diagnózy. Jenže čekání většinou nepomůže. Je důležité otevřít téma včas, dokud člověk ještě může mluvit o tom, koho chce mít u rozhodování, pokud se jeho stav v budoucnu zhorší.

Pomoc přitom nejsou jen léky. Důležitý je pohyb, přiměřený trénink mozku, společenský kontakt a denní režim. Mozek potřebuje aktivitu podobně jako tělo. Jde hlavně o to vystoupit ze zavedených rituálů. Například uvařit jídlo podle nového receptu, u pletení trénovat norské vzory, začít chodit na kurz, setkávat se s lidmi nebo trénovat paměť činností, která mu dává smysl.

Velkou úlevou pro rodinu bývá také pochopení, že člověk s demencí některé věci nedělá naschvál. Když se opakovaně ptá, zlobí se nebo nerozumí situaci, není to vzdor. Je to projev nemoci. I to se rodina musí naučit.

 

Spolu proti Alzheimeru

Strach často pramení z nevědomosti. Proto vznikla iniciativa Spolu proti Alzheimeru, jejímž partnerem je Generali penzijní společnost. Naším cílem je bořit mýty a tabu kolem onemocnění paměti, přinášet srozumitelné informace z ordinací odborníků a ukazovat, že na prevenci není nikdy příliš brzy.

První krok

Pokud má člověk podezření u sebe nebo u blízkého, nemusí hned hledat specializované centrum. První krok může být návštěva praktického lékaře. Ideálně takového, který pacienta zná a dokáže posoudit změnu v souvislostech.

Přečtěte si

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Vyberte kategorii