Paměť se dá nově orientačně prověřit z domova. Česká aplikace DigiDiaDem během zhruba 11 minut vyhodnotí řeč a paměť a ukáže, zda výsledek odpovídá běžnému výkonu podobné věkové skupiny, nebo zda je lepší poradit se s lékařem.
Nová aplikace DigiDiaDem byla slavnostně představena 18. června 2026 během odborné akce Nezapomenutelný den paměti na Vinohradech.
Zapomenuté jméno nebo založené klíče ještě nemusí znamenat nemoc. Pokud se ale potíže s pamětí opakují, zhoršují nebo začínají zasahovat do běžného života, má smysl je řešit včas. Právě takové změny mohou být prvním signálem, že mozek potřebuje pozornost odborníka. Někdy souvisejí se stresem, únavou nebo jinou léčitelnou příčinou.
Alzheimerova nemoc se často spojuje hlavně se zapomínáním. Ve skutečnosti jde o onemocnění mozku, které se rozvíjí postupně a dlouho nemusí být na první pohled zřejmé. Právě proto dává smysl zachytit změny v paměti a řeči co nejdřív. Čím dřív se člověk dostane k odbornému vyšetření, tím větší prostor je pro vyloučení jiných příčin potíží, nastavení léčby a přípravu celé rodiny.
DigiDiaDem není domácí diagnóza Alzheimerovy nemoci. Je to nový telemedicínský nástroj, který může pomoci udělat první orientační krok bez čekání na termín u specialisty. Člověk test absolvuje z domova, odpovídá nahlas na jednoduché úkoly a výsledek dostane hned po dokončení. Pokud vyjde hůř, nejde o verdikt, ale o důvod objednat se k praktickému lékaři.
Dnes žijeme v době se skvělou zdravotní péčí, klesá počet cévních i srdečních onemocnění a dožíváme se podstatně vyššího věku. „Je to ale něco za něco. Náš mozek zkrátka nebyl přírodou původně naprogramován na to, aby vydržel desítky let v plné kondici. S narůstajícím věkem populace tak logicky přibývá poruch paměti a případů demence,“ říká prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., neurolog z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Když on sám vysvětluje svým pacientům vznik Alzheimerovy nemoci, používá jednoduchý příměr: v mozku se ukládají škodlivé bílkoviny, které si můžeme představit jako „saze“. Tyto usazeniny nervové buňky doslova dusí a buňky následně odumírají. Nejcitlivější je na to mozkové centrum, které je zodpovědné za ukládání nových vzpomínek. Proto člověk na začátku nemoci perfektně vzpomíná na detaily ze svého mládí, ale rychle zapomene, co dělal před několika hodinami.
Proč je vlastně nutné přenést testování paměti na internet? Odborníci varují, že se nám ve zdravotnictví „rozevírají nůžky“. Na jedné straně prudce stoupá počet starších osob, na straně druhé ubývá odborníků, kteří by je mohli vyšetřit. Klasické osobní vyšetření u lékaře přitom vyžaduje fyzickou návštěvu a trvá desítky minut.
Právě tento problém pomáhá řešit telemedicína. Na červnové konferenci Nezapomenutelný den paměti na Vinohradech odborníci představili aplikaci DigiDiaDem. Na vývoji se podíleli odborníci z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Západočeské univerzity v Plzni a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Vinohradský den paměti ukázal, že toto téma nemusí zůstat zavřené jen v ordinaci. Lidé si mohou vyzkoušet první orientační krok sami, v klidu a bez studu. Právě ochota začít je u potíží s pamětí často stejně důležitá jako samotný nástroj.
DigiDiaDem je telemedicínské samovyšetření řeči a paměti, které lze absolvovat z domova.
Slouží jako orientační screening, jehož referenční data pocházejí od zdravých dobrovolníků a pacientů starších 45 let. Aplikace je tak primárně optimalizována pro tuto věkovou skupinu, ale dokáže zachytit případný deficit a poskytnout užitečnou zpětnou vazbu komukoliv. Pokud výsledek ukáže možný problém, dalším krokem má být konzultace s praktickým lékařem nebo specialistou.
Potřeba je počítač nebo tablet s větším displejem, mikrofonem a reproduktorem. Není možné ho provést na mobilu, protože některé obrázky by byly na něm malé. Člověk může získat první orientační výsledek ještě před návštěvou lékaře.
Jak testování v aplikaci DigiDiaDem probíhá?
Včasné zachycení potíží může pomoci nasměrovat člověka k dalšímu vyšetření. Lékaři pak mohou vyloučit jiné léčitelné příčiny zapomínání a u části pacientů zvažovat léčbu, která může zpomalit zhoršování stavu.
Do budoucna odborníci uvažují i o tom, že by podobné technologie mohly pomoci chránit lidi s oslabenými schopnostmi paměti a rozhodování před telefonními nebo internetovými podvodníky. Takové využití ale zatím patří spíš do oblasti možného dalšího vývoje.
Možnosti testování a tréninku paměti
Generali penzijní společnost dlouhodobě podporuje osvětu kolem Alzheimerovy nemoci v rámci iniciativy Spolu proti Alzheimeru. Zapojení veřejnosti do podobných projektů může pomoci tomu, aby se digitální nástroje dále zpřesňovaly a časem se staly běžnější součástí prevence.
Aplikace DigiDiaDem byla vyvinuta a „natrénována“ primárně pro osoby starší 45 let. Pokud vám test věkově nesedí, pošlete odkaz svým rodičům, prarodičům nebo známým. Těch pár minut může upozornit na potíže, které by jinak zůstaly dlouho bez povšimnutí.
Přečtěte si
Alzheimer: Jak technologie a prevence mění léčbu mozku
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku
„Musíme najít nové způsoby, jak motivovat lidi k větší fyzické aktivitě s ohledem na faktory, jako je věk, prostředí a kultura. Snižováním rizika výskytu chronických onemocnění můžeme tak budovat zdravější a produktivnější populaci.“
– Rüdiger Krech, ředitel Oddělení ochrany zdraví Světové zdravotnické organizace.
Jeho poselství platí pro všechny společnosti a věkové skupiny, ale je obzvláště důležité pro lidi ve věku mezi 30 a 40 lety. Přibývá pracovních i rodinných povinností a často nezbývá mnoho času na péči o vlastní zdraví. Právě tehdy se ale začínají formovat návyky, které ovlivní naši kondici v dalších desetiletích.
Nedávné studie ukazují, že přijetí zdravějšího životního stylu v dospělosti souvisí s nižší úmrtností.
Když hovoříme o „dospělosti“, nemáme na mysli stáří, nýbrž právě věk mezi 30 a 40 lety. V tomto období se tělo začíná měnit a pociťovat dopady škodlivých návyků, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nevhodná strava a nedostatek pohybu.
Výzkumy ukazují, že muži ve věku mezi 30 a 40 lety, kteří dodržují zdravé stravovací návyky a pravidelně cvičí, si mohou očekávanou délku života prodloužit až o 24 let ve srovnání s těmi, kteří tak nečiní. U žen je to okolo 21 let.
Není vždy snadné najít v této fázi života rovnováhu, ale dospělost také znamená přebírání odpovědnosti. Nezbytnou součástí tohoto procesu je právě péče o zdraví. V budoucnu možná budeme muset pečovat o děti nebo podporovat stárnoucí rodiče, proto je důležité dospět do této fáze v dobrém zdravotním stavu. Přemýšlení o tom všem může být až zdrcující, dokonce může být lákavé to ignorovat, ale řešení těchto otázek dnes může být velmi důležité pro naši budoucnost.
Přemýšlet o naší budoucnosti a zdraví neznamená si jen jít každé ráno zaběhat. Znamená to také pečovat o naši duševní pohodu:
Ve věku 30 - 40 let se často zvyšuje tlak v pracovním i osobním životě. Možná trávíte dlouhé hodiny v práci, běháte z jedné schůzky na druhou a cítíte se ve stresu. To je normální, avšak nemělo by to vést k zanedbávání zdravých návyků.
Zásadní význam má pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny a omezení konzumace tabáku a alkoholu.
Přestaňte před spaním trávit čas surfováním v mobilu. Je naprosto zásadní mobil odložit a dobře se vyspat.
Právě proto, že se nás v tomto věku může zmocňovat úzkost, může být velmi prospěšné vyhradit si čas na odpočinek, držet se v klidu a čerpat novou energii.
To má dvojí přínos, protože na jedné straně se díky regeneraci cítíme lépe a hezčí a na druhé straně udržování mladistvého a zdravého vzhledu pokožky pomáhá předcházet rakovině kůže, vzniku melanomu a dalším podobným onemocněním.
Mnozí si myslí, že když je člověku „teprve“ 30 let, je riziko onemocnění nižší. Avšak v těle se již může začínat projevovat cukrovka, vysoký krevní tlak a další nemoci související se životním stylem. Jejich včasné odhalení prostřednictvím preventivních programů umožňuje přijmout okamžitá opatření a potenciálně tak změnit průběh onemocnění. To platí zejména pro jedince, v jejichž rodinné anamnéze je zapsána rakovina či srdeční choroby.
Příznivý vliv na vaše zdraví může mít udržování kontaktů s ostatními a i pocit, že nás někdo potřebuje. Imunitní systém funguje nejlépe, pokud máme v případě potřeby k dispozici více sociálních kontaktů. V tomto ohledu nám mohou pomoct důvěryhodní přátelé a dobré vztahy vůbec. Třicítka může být náročným obdobím pro udržování přátelství vzhledem k času, který věnujeme kariéře, dětem a manželství, ale je důležité se o tato přátelství starat: někdy stačí si jen zavolat nebo si zajít po práci na skleničku.
Ve věku 30 - 40 let začíná být zaměstnání stále vážnější záležitostí a zároveň, pokud máme vztah, je to období, kdy můžete začít uvažovat o sňatku a založení rodiny. Proto je velmi důležité se v této fázi zastavit a zhodnotit, zda je vše v rovnováze a zda jedna stránka života nepřevládá příliš nad druhou. Je samozřejmě dobré se soustředit jak na práci, tak na lásku, avšak aby to vše fungovalo, je třeba se nad tím zamyslet a vyhodnotit, jak to skutečně je.
Přístup Čechů k prevenci se postupně mění. Průzkum, který se zaměřil na spokojenost, kvalitu a dostupnost zdravotní péče v České republice, zjistil, že 65 % občanů je spokojeno. Zároveň více než polovina respondentů uvedla, že kvalita zdravotní péče se za poslední rok nezměnila. Většina české veřejnosti také souhlasí s tím, že by pacienti měli být zapojeni do rozhodování o léčbě svého onemocnění.
Údaje z celostátního screeningu ukazují, že asi 40 % dospělých ve věku 25 - 64 let má problémy s vysokým tlakem, přičemž u mnoha z nich není tento stav dostatečně sledován. Na využívání preventivních prohlídek mají navíc vliv socioekonomické i demografické faktory, například příjmy, věk nebo místo bydliště.
Význam prevence proto zdůrazňuje dlouhodobá strategie Zdraví 2030, jejímž cílem je zlepšit zdravotní stav obyvatel, posílit prevenci a zvýšit zdravotní gramotnost. Na ni navazují další programy zaměřené například na prevenci rakoviny nebo kardiovaskulárních onemocnění, které podporují včasný záchyt nemocí a lepší koordinaci zdravotní péče.
Například Národní plán boje proti rakovině, schválený v roce 2022, stanoví komplexní přístup zahrnující prevenci a očkování, screening, léčbu, paliativní péči a zdravotní gramotnost. Dalším příkladem je Národní kardiovaskulární plán zahájený v roce 2024, který se zaměřuje na prevenci kardiovaskulárních onemocnění s cílem zlepšit přístup k péči efektivnější koordinací při poskytování služeb pacientům i na investice do zajištění dostatku pracovní síly a vybavení.
Česká republika také aktivně prosazuje zlepšení kvality zdravotnictví. Od roku 2023 podporuje česká vláda posun směrem ke zkracování doby hospitalizace sjednocováním sazeb úhrad. Od roku 2026 se seznam prioritních zákroků ambulantní chirurgie rozšíří asi na sto zásahů včetně operace tříselných kýl, léčby křečových žil a odstranění žlučníku.
Celkově lze říci, že význam prevence si v České republice uvědomuje stále více lidí. Zdravý životní styl a pravidelná péče o zdraví se postupně stávají běžnou součástí života a představují jednu z nejlepších investic do budoucnosti.
Představme si setkání se svým budoucím já. Co by nám asi řeklo, kdyby zjistilo, že jsme ve věku 30 až 40 let – kdy jsme měli sílu i příležitost změnit své návyky a zajistit si lepší stáří – neudělali vůbec nic a raději se nechali pohltit stresem a úzkostí?
Nechtěli bychom si poradit, že právě nastal čas jednat, dýchat hlouběji a provádět změny, dokud je ještě čas, než nás životní výzvy zcela ovládnou?
Když nám je 30 - 40 let, péče o sebe samé se musí stát každodenní praxí: pravidelné prohlídky, vyvážený režim, pozornost věnovaná spánku, výživě, pohybu a zamezení stresu. Nejde jen o reakci na něco, co se pokazilo, ale i o dlouhodobé udržování fyzického a duševního zdraví. Protože budoucnost budujeme tím, co děláme dnes a denně, a prevence je jedním z nejdůležitějších návyků, pro který se v současnosti můžeme rozhodnout.
Přečtěte si:
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku
5 jednoduchých zásad vedoucích ke zdravějšímu stravování
Podcast Stačí málo: Nejde jen o délku života. Podle statistik trávíme posledních 17 let v bolestech