Rostliny, ty nádherné zelené listy a barevné květiny, které působí tak nevinně. Možná pro nás. Ale víte, že mnoho oblíbených interiérových a exteriérových rostlin jsou pro naše domácí mazlíčky nebezpečné? Možná se teď ptáte, zda jsou bobkovišeň, břečťan, fíkus či další rostliny jedovaté pro psy nebo kočky. Odpovědi najdete v našem článku.
Domácí mazlíčky téměř každý bere jako plnohodnotné členy rodiny. Pokud i vy nějakého mazlíčka máte, víte, že jeho pohoda, zdraví a bezpečnost je pro vás nesmírně důležitá.
Často však mnoho lidí nemyslí na to, že i to, co se na první pohled zdá nevinné – například pokojová rostlina v květináči či okrasný keř v zahradě – může představovat vážné riziko pro naše čtyřnohé přátele.
Veterináři velmi často upozorňují na jedovaté rostliny pro psy a další domácí mazlíčky, které mohou při požití způsobit podráždění žaludku, neurologické problémy, poškození ledvin nebo v tom nejhorším případě až smrt.
Přečtěte si seznam jedovatých rostlin pro psy a další domácí mazlíčky, které byste v rámci jejich bezpečnosti měli ze své domácnosti raději odstranit.
Mnozí z nás milují pěstování pokojové rostliny a není divu. Rostliny jsou nádherné dekorace, které se hodí do každé domácnosti, a nejenže dávají místnosti život, ale také čerstvost a šmrnc. Přečtěte si seznam jedovatých rostlin pro psy, které mohou ohrozit zdraví vašeho zvířátka.
Elegantní rostlina s bílými květy, která patří mezi jedovaté pokojové rostliny pro psy – způsobuje slintání, pálení v ústech, problémy s polykáním a zvracení. Už i malý kousek listu této rostliny může vyvolat silnou reakci.
Způsobují otok sliznic, silné slinění a problémy s dýcháním. Její šťáva dráždí ústa, jazyk i hrdlo psa. V těžších případech může dojít k vážným dýchacím komplikacím, které vyžadují okamžitý zásah veterináře. Patří mezi nejnebezpečnější pokojové rostliny pro domácí zvířata.
Listy fíkusu obsahují látky, které silně dráždí žaludek. Po požití může pes zvracet, mít průjem a být apatický. U citlivějších jedinců hrozí také alergická reakce na pokožce. Zrádné je ale to, že fíkus nevyvolává příznaky okamžitě.
Bohužel i tato pokojová rostlina patří mezi jedovaté pro psy. Způsobuje podráždění sliznic, bolest při polykání a zvracení. Rozhodně tedy nedoporučujeme mít tuto jedovatou rostlinu pro psy v domácnosti.
Exotická a ikonická rostlina, která je další v seznamu jedovatých rostlin pro psy. Hrozí podráždění úst, otok, zvracení či silné křeče. Monstera sice dodá bytu exotický vzhled, ale pokud máte psa, buď se tohoto květu zbavte, nebo jej raději umístěte mimo jeho dosah.
Obsahuje saponiny, které mohou pejskovi způsobit zvracení, průjem a letargii. Patří mezi méně toxické druhy, přesto byste ji měli držet co nejdál od vašeho miláčka.
Seznam dalších jedovatých pokojových rostlin:
Aglaonema (Aglaonema)
Aloe pravá (Aloe vera)
Antúrie (Anthurium)
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens)
Cykas (Cycas)
Dračinec (Dracaena)
Filodendron (Philodendron)
Hvězdník (Hippeastrum)
Kaládium (Caladium)
Kolopejka vděčná (Kalanchoe blossfeldiana)
Kroton (Codiaeum variegatum)
Pryšec - vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima)
Šeflera (Schefflera arboricola)
Šplhavnice (Epipremnum)
Tlustice vejčitá (Crassula ovata)
Skvělou zprávou je, že rizikům otravy lze jednoduše předcházet, pokud víte, na co si dávat pozor. Prevence je v tomto případě silnější než jakákoliv léčba. Přečtěte si také několik praktických a jednoduchých kroků.
Mít seznam jedovatých rostlin vám pomůže vyhnout se chybám při nákupu nových rostlin. Než si přinesete novou květinu domů, ověřte si, zda není nebezpečná pro psy. Naštěstí na některých rostlinkách v obchodech už naleznete také přímo informace o tom, zda je rostlinka toxická nebo ne.
Mnoho lidí ani netuší, co jim na zahradě roste. Pokud jste si koupili dům s již založenou zelení, vyplatí se investovat čas do identifikace rostlin. A pokud se na dvoře nacházejí jedovaté rostliny, rozhodně je raději odstraňte.
Místo lopatkovce si vyberte například palmu arekovou, která je bezpečná pro psy. Místo bobkovišně můžete použít neškodný zimolez obecný či cesmínu. Naštěstí je mnoho rostlin, i venkovních, i pokojových, které jsou krásné, a pro vaše domácí mazlíčky maximálně bezpečné.
Klíčem k prevenci otravy je vhodné umístění rostlin. Skvěle poslouží závěsné květináče, police nebo nástěnné držáky mimo dosah mazlíčků. V případě exteriéru lze problém s jedovatými rostlinami vyřešit pomocí vyvýšených záhonů, ale v tomto případě to platí, pokud máte malého psa.
Máte-li velkého psa, doporučujeme vytvořit si zahrádku, kterou oddělíte plotíkem, za který se pes nedostane. Tímto způsobem si můžete ponechat také dekorativní rostlinu, která sice patří do seznamu jedovatých rostlin pro psy.
Mít doma rostliny i psa nemusí být v rozporu. Jen je třeba znát druhy, které mohou být pro vaše čtyřnohé přátele jedovaté, a vědět, jak je v případě potřeby ve vašem prostoru bezpečně rozmístit. Koneckonců nikdo z nás nechce, aby pěkná zeleň způsobila nečekanou cestu k veterináři. A pokud by přece jen došlo k nehodě, s pojištěním mazlíčků od Generali Česká máte jistotu, že vám kryje i veterinární náklady, které by jinak mohly nepříjemně překvapit.
Přečtěte si:
Co dělat, když je náš mazlíček nemocný
Jak správně pečovat o psí srst
Poznáte, co trápí vašeho mazlíčka?
Nebo si poslechněte podcast: „Když vám kočka přinese myš ještě s hlavou, zbožňuje vás.“
Vzhledem k mírnějším zimám se sezóna klíšťat prodlužuje. Jakmile teploty vystoupají nad 5°C, země je suchá a po ledu a sněhu ani památky, začnou se klíšťata probouzet a vyhlížejí svého hostitele. Klíšťatům totiž svědčí teplé a vlhké počasí. Nejvyšší aktivity dosahují v období od jara až do podzimu. To však neznamená, že v zimě klíšťata mizí. Při nízkých teplotách klíšťata hybernují a jsou schopna několik měsíců čekat bez potravy na svého hostitele.
Klíšťata se vyskytují na nejrůznějších místech. Skrývají se ve vysoké trávě, křoví a lesním podrostu, ale také na nízkých větvích stromů nebo třeba v živých plotech. Ačkoliv měří jen několik málo milimetrů, tento parazit je schopen vyšplhat do výšky 15 cm až 1 m. Proto může vaše kočka chytit klíště i při exkurzi po vaší zahradě, na poli i v lese nebo v parku.
Vzhledem k tomu, že klíšťata přenášejí řadu závažných onemocnění, představují nebezpečí pro člověka i zvířata. Při přisátí klíštěte hrozí vaší kočce následující rizika:
1. přenos těchto 5 onemocnění:
2. alergická reakce: u vaší kočky může přisáté klíště způsobit alergickou reakci způsobenou slinami parazita, která následně vede ke kožním problémům jako kopřivka, dermatitida či otok. Ve vážných případech může u kočky vyvolat anafylaktický šok, tj. vážnou alergickou reakci, která může ohrozit život vašeho mazlíčka;
3. anémie: pokud se na vaši kočku přisálo najednou větší množství klíšťat, pak v případě, že je včas neodstraníte, hrozí zvířeti větší ztráta krve, která může vést až k anémii.
K přenosu onemocnění může dojít už po 2 hodinách od přisátí klíštěte. Po uplynutí 24 hodin se však riziko přenosu výrazně zvyšuje. Proto je důležité kočku co nejčastěji kontrolovat a přisátá klíšťata ihned odstraňovat.
Pokud i přes pravidelné kontroly nějaké klíště uteče vaší pozornosti, je třeba sledovat, zda se u kočky neobjeví některý z následujících symptomů.
Jakmile se u vaší kočky objeví některý z těchto příznaků, okamžitě kontaktujte veterináře.
I pro takové případy je vhodné zvážit pojištění domácích mazlíčků od Generali Česká. Toto pojištění pokryje náklady také na veterinární úkony (léčbu, vyšetření, konzultace, apod.) související s komplikacemi v důsledku infekcí způsobených kousnutí klíštěte nebo blechy.
Klíště zůstane na kočce přisáté zpravidla několik dní až několik týdnů a živí se její krví. Délka přisátí záleží převážně na druhu klíštěte, vývojové fázi, ale také na tom, kolik času potřebuje, aby se do sytosti nakrmilo. Jakmile bude klíště napité, samo odpadne. Čím dříve však klíště vyjmete, tím snižujete riziko přenosu některé z infekčních chorob.
Pro odstranění klíšťat postupujte podle tohoto jednoduchého návodu.
Čeho se vyvarovat:
Máte obavy, že to nezvládnete? Pokud ano, obraťte se s pomocí na veterináře.
Někdy se stane, že se klíště přetrhne a hlavička zůstane pod kůží. Nesnažte se ji z kůže odstranit. Jedná se vlastně jen o kusadla klíštěte, která nejsou zdrojem infekce, takže není třeba panikařit. Kusadla drží pevně v kůži a pokud byste se je snažili za každou cenu odstranit, mohli byste do rány zanést sekundární infekci. Ve většině případů si tělo kočky s kusadly poradí a přirozeně je vytlačí jako cizí předmět. Občas se však může stát, že oblast kolem rány oteče, vytvoří se malá cysta a místo se zanítí. V takovém případě se obraťte na svého veterináře.
Na trhu je řada přípravků, které mohou vaši kočku před klíšťaty ochránit.
Než se rozhodnete pro koupi volně prodejného antiparazitika, doporučujeme, abyste se poradili se svým veterinářem. Případně ho můžete požádat o pomoc s aplikací.
Klíšťata u koťat odstraníte stejným způsobem jako u dospělých koček. Použijte speciální pinzetu nebo kleštičky a klíště vytočte. Postupujte opatrně, aby nedošlo k jeho přetržení. Místo po kousnutí pečlivě omyjte a vydezinfikujte a následně sledujte ránu a celkový zdravotní stav koťátka po několik dalších dnů.
Pokud zjistíte, že se u vaší kočky po kousnutí klíštětem objeví zdravotní obtíže, obraťte se neprodleně na svého veterináře. Většinu onemocnění, která klíšťata přenášejí, lze léčit antibiotiky, je však nutné léčbu nasadit co nejdříve, aby se zabránilo trvalým následkům.
Přečtěte si:
Jak správně pečovat o kočičí srst
Je lepší mít kočku v bytě, nebo venku?
Vše, co potřebujete vědět o pojištění domácích mazlíčků
Podcast Stačí málo: „Když vám kočka přinese myš ještě s hlavou, zbožňuje vás.“