Naučte se rozpoznávat příznaky onemocnění u koček, abyste jim v případě potíží mohli včas pomoci a zajistit potřebnou péči. Sledujte chování své kočky, abyste zjistili, zda ji něco nebolí nebo netrpí zdravotním problémem.
Kočky jsou nezávislá zvířata, která mají vlastní návyky při uspokojování svých základních potřeb. Zdravotní obtíže u nich můžete odhalit pozorováním jejich vitality, chuti k jídlu, příjmu tekutin a celkového chování.
Nemoc se u kočky může projevovat různými způsoby:
Pozor: Tyto příznaky se mohou objevovat při mnoha onemocněních a mohou také poukazovat na otravu, zejména pokud kočka pozře rostliny, které jsou pro ni jedovaté. Nemoc mohou naznačovat i další projevy, které zde neuvádíme.
Pokud je kočka nemocná, můžete si také všimnout:
Zdá se vám, že kočce není dobře? Máte-li jakékoli obavy o její zdraví, okamžitě kontaktujte veterináře. Během klinického vyšetření sdělte veterináři všechny příznaky, které jste pozorovali, a jakékoli informace o nezvyklém chování či návycích vaší kočky. To vše může pomoci při stanovení diagnózy.
Stejně jako lidé mohou i kočky trpět některými potenciálně smrtelnými chorobami. Když o těchto nemocech budete dostatečně informováni, lépe svého čtyřnohého miláčka ochráníte.
Psinka je potenciálně smrtelné virové onemocnění, které se může objevit i u koček. Označuje se také jako kočičí panleukopénie (FPV), kočičí tyfus nebo kočičí mor. Způsobuje ji parvovirus.
Je to obávaný virus, protože je odolný a snadno se šíří. Nemocná kočka vykazuje různé příznaky, mezi které patří průjem, zvracení, horečka, silná dehydratace a celková slabost. Toto onemocnění je zvláště nebezpečné pro březí kočky a nenarozená koťata.
Jakmile zpozorujete první příznaky, je důležité vzít kočku na vyšetření k veterináři. Ten ji může rehydratovat a nasadit antibiotika i další specifickou léčbu. Kočičí mor je poměrně vzácná, avšak často smrtelná choroba.
Kočičí infekční peritonitida je onemocnění, které se u koček objevuje v důsledku mutace viru z čeledi koronavirů, který je přítomný ve střevech kočky.
FIP je nakažlivá a přenáší se především kontaminovanými výkaly, zejména když více koček sdílí jednu toaletu. Z tohoto důvodu jsou ve vyšším riziku kočky žijící ve skupinách, například v chovatelských stanicích či v útulcích.
Existují dvě formy této nemoci, které se liší rozsahem poškození: suchá FIP a mokrá FIP.
Tato kočičí nemoc je nevyléčitelná. Po objevení prvních příznaků má kočka před sebou už jen několik týdnů života.
V Česku v současné době neexistuje žádná vakcína proti peritonitidě. Jediným způsobem, jak předcházet propuknutí tohoto onemocnění, je zabránit kontaktu kočky s výkaly infikovaných jedinců. Zvláště důkladně by se měly hlídat mladé kočky a kočky s jinými nemocemi, protože u nich je riziko rozvoje FIP vyšší.
Upozornění: Kočky mohou FIP přenášet, aniž by se u nich někdy projevily příznaky tohoto onemocnění.
Kočičí rýma je běžná respirační infekce u koček. Onemocnění způsobuje buď kočičí kalicivirus (FCV), nebo kočičí herpesvirus (FHV), případně oba současně.
Kočičí rýma neboli virová rhinotracheitida je nakažlivá nemoc. Mezi nejčastější příznaky patří slzení očí, rýma, kašel a dýchací obtíže. Dále se může objevit celková únava, horečka nebo vředy a ulcerace v tlamě. Závažnost příznaků závisí na kmeni viru. Ve vzácných případech může jejich intenzita vést k úmrtí kočky.
Toto onemocnění se vyskytuje u mladých i starších koček a dá se léčit. Návštěva veterináře je však nezbytná. Na základě pozorovaných symptomů a odebraných vzorků veterinář stanoví diagnózu a zahájí léčbu antibiotiky. Může být nutná i rehydratace. Symptomatická léčba pomáhá potlačit kýchání, kašel a slzení očí.
Kočičí AIDS je běžné označení pro virus kočičí imunodeficience (FIV). Toto virové onemocnění vzniká v důsledku zavlečení retroviru do těla kočky. FIV může zůstat po mnoho let bez příznaků, takže některé kočky prožijí celý život, aniž by se u nich rozvinuly zdravotní problémy spojené s touto nemocí. Neplatí to ale vždy.
Kočka, která virus přenáší, může nakazit jinou kočku pohlavním stykem nebo kousnutím. FIV pozitivní samice může nakazit svá koťata v průběhu březosti.
Když nemoc propukne, je napaden imunitní systém. Oslabený organismus se pak nedokáže bránit bakteriálním, houbovým ani virovým onemocněním. Mezi příznaky nemoci patří horečka, výrazný úbytek hmotnosti, opakované infekce, chronická onemocnění, nechutenství a další. FIV lze odhalit krevním rozborem.
Na FIV zatím neexistuje vakcína ani léčba. Nejlepším způsobem ochrany je zabránit kontaktu s infikovanými kočkami. Pokud je vaše kočka HIV pozitivní, poskytněte jí nezbytnou péči ke zmírnění příznaků a případných nemocí, které se mohou objevit. Pomozte jí také posílit imunitní systém. Vhodné rady vám poskytne veterinář.
Kromě výše uvedených nemocí ohrožují zdraví koček i další patologické stavy. Na některé z nich existují vakcíny, které vašemu mazlíčkovi zajistí účinnou ochranu.
Kočičí akné se objevuje v oblasti brady a připomíná akné u lidí. Může být způsobeno několika faktory včetně hormonálních a stravovacích nebo vlivů okolního prostředí. Dá se léčit a není nakažlivé ani smrtelné.
Lépe známá jako lymská borelióza. Kočka může onemocnět po kousnutí infikovaným klíštětem. U kočky může kousnutí zůstat bez povšimnutí a projevit se později, po několika dnech či týdnech. Typickými znaky této nemoci jsou bolesti kloubů, horečka a slabost. V nejzávažnějších případech může kočičí borelióza napadnout životně důležité orgány a vést k úmrtí kočky.
Kalicivirus (FCV) vyvolává kočičí kalicivirózu. Tentýž virus může také způsobit kočičí rýmu (koryzu). Je však důležité vědět, že kočka může trpět kalicivirózou, aniž by se u ní rozvinula samotná rýma. Mezi typické příznaky FCV patří rýma, vředy v tlamě a zánět dásní. Na tento virus neexistuje léčba, ale je dostupné očkování..
Stejně jako u lidí, i u koček se může rozvinout rakovina. Mezi příznaky, které by vás měly upozornit, patří hmatatelné bulky, bolest, krvácení, nehojící se rány, nezvyklá únava, úbytek hmotnosti a podobně. Někdy je nemoc nenápadnější – sledujte proto změny v návycích a chování své kočky.
Dostupné možnosti léčby závisí na konkrétním typu rakoviny a mohou zahrnovat chemoterapii, radioterapii a chirurgický zákrok. V některých případech je ale nemoc smrtelná.
Chlamydióza je virová infekce, která napadá dýchací cesty. Projevuje se zánětem spojivek, rýmou, kýcháním a kašlem. Nejlepší ochranou proti chlamydióze je očkování. Ačkoli je toto onemocnění zřídkakdy smrtelné, bez léčby může vést ke komplikacím.
Feline leukemia (FeLV) je způsobena infekcí virem kočičí leukémie, retrovirem, který oslabuje imunitní systém kočky. Jde o vážné infekční onemocnění, které může být smrtelné, pokud se plně rozvine.
Tento retrovirus není v prostředí příliš odolný. Z kočky na kočku se přenáší krví, slzami, slinami a také infikovanými výkaly a močí. Proti FeLV, zatím nevyléčitelné nemoci, existuje očkování.
Poznámka: K nákaze dochází při opakovaném kontaktu s infikovanou kočkou. U většiny koček, které jsou na virus pozitivní, se vyvine imunita vůči onemocnění.
Pokud jste majiteli kočky, chystáte se pořídit si mazlíčka nebo se ujmout opuštěného zvířete, informujte se o jeho zdravotním stavu u veterináře. Zvažte očkování proti nemocem, které ohrožují kočičí zdraví. Očkování koček není ze zákona povinné. Přesto je důrazně doporučeno kočku očkovat, pokud je to možné, aby byla chráněna nejen ona, ale také vaše zdraví a zdraví vaší rodiny.
Pamatujte rovněž na to, že léčba a pravidelné kontroly u veterináře mohou být finančně náročné, zejména při závažných onemocněních. Proto zvažte pojištění mazlíčků, které vám umožní zajistit vaší kočce patřičnou péči po celý její život. Připomínáme, že pouze veterinář může kočce poskytnout odbornou zdravotní péči a zásah tohoto specialisty bývá mnohdy nákladný.
Přečtěte si:
Jak chránit kočku před klíšťaty?
Poznáte, co trápí vašeho mazlíčka?
Jak zvířata prožívají náš stres
Podcast Stačí Málo: „Když vám kočka přinese myš ještě s hlavou, zbožňuje vás.“
Stáří u psů nepřichází ze dne na den. Často si ho ale všimneme až ve chvíli, kdy náš parťák nezvedá hlavu tak svižně jako dřív nebo mu dělá potíže vyběhnout schody. Každý pes stárne svým vlastním tempem. A když se tyto jemné změny objeví, je čas začít přemýšlet o tom, jak mu poskytnout péči, kterou potřebuje, aby mohl i ve stáří žít plnohodnotný a šťastný život.
Psi se obvykle považují za seniory kolem 7. až 10. roku života, v závislosti na plemeni. Menší plemena mívají delší životnost a stárnou pomaleji, zatímco větší psi začínají projevovat známky stárnutí dříve. Tyto obecné poučky ale nemusí platit vždy, jelikož každý pes stárne individuálně. Jeden pes může být i ve dvanácti letech plný energie, zatímco druhý zpomalí už v sedmi.
Abyste poznali, jestli je váš pes považován za důchodce, je důležité všímat si změn v chování a fyzickém stavu. Jak nejčastěji poznáte, že pes stárne?
S věkem už není metabolismus psa tak rychlý jako dřív, a proto je důležité přizpůsobit jeho jídelníček. Starší psi mají sklony k přibírání, což zatěžuje jejich klouby i srdce. Správná strava jim ale může pomoci zůstat déle zdravými. Ideální je lehce stravitelná, vyvážená výživa bohatá na kvalitní bílkoviny, zdravé tuky a vitamíny. Pomoci mohou i doplňky stravy na podporu kloubů a vitality. Skvělý je například lososový olej, který pomáhá na imunitu a pohyblivost.
Starší psi mohou mít problémy se zuby a klasické granule pro ně mohou být příliš tvrdé. V takovém případě můžete granule namáčet, případně zkusit měkké granule pro psí seniory.
Vyhýbejte se těžko stravitelným a nevhodným potravinám, jako jsou syrové kosti, tučná jídla nebo nadměrné množství soli. A hlavně nezapomeňte zajistit dostatek čerstvé vody, protože starší psi bývají náchylnější k dehydrataci.
Když se projeví první viditelné příznaky vážné nemoci, může být na léčbu už pozdě. Starší psi jsou náchylnější k artróze, cukrovce, srdečním potížím nebo onemocnění ledvin. Zhoršení sluchu, šedivění srsti nebo zpomalení pohybu je přirozené, ale pokud pes začne více pít, ztrácet váhu nebo se zadýchává i po krátké procházce, je to signál k důkladnější kontrole.
Od sedmi let věku byste měli se psem chodit na preventivní prohlídky alespoň jednou ročně. Veterinář může provést krevní testy, zkontrolovat stav kloubů, srdce i zubů a pomoci předejít problémům dřív, než se rozvinou v závažné onemocnění.
Pro psí zdraví je důležitá i péče o zuby a dásně. Pokud váš pes není zvyklý na kartáček, nevadí! Veterinář vám rád poradí, jak začít.
I když už nemůže běhat jako štěně, pohyb je pro něj stále důležitý. Pravidelné, avšak přiměřené aktivity pomáhají udržet psa v kondici, duševní pohodě a zároveň předcházejí nadváze, která může starším psům zbytečně zatěžovat pohybový aparát.
Jaký pohyb je ideální?
Měkký, dobře polstrovaný pelíšek na teplém a klidném místě se stane jeho útočištěm, kde si může pohodlně odpočinout bez zbytečného namáhání kloubů. Umístění misek na vodu i jídlo na snadno dostupná místa mu ušetří námahu, zejména pokud má potíže s pohybem. Misky dejte nejlépe na vyvýšená místa, aby se nemusel příliš ohýbat.
Starším psům dělají také problémy kluzké podlahy, takže se vyplatí doplnit domácnost o koberečky nebo protiskluzové podložky.
Pokud trpí artrózou nebo má problémy s páteří, může mu výrazně ulevit ortopedická podložka nebo speciální matrace na bolavé klouby. Pro psy, kteří mají potíže se skákáním, jsou skvělým řešením schůdky, které jim usnadní výskok na gauč, do postele nebo do auta.
Starší psi už sice nejsou tak akční, ale jejich mysl stále potřebuje stimulaci. Nedostatek mentální aktivity může vést k frustraci, neklidu nebo dokonce k rozvoji kognitivních poruch. Hračky, které zapojují čich, paměť a přemýšlení, jsou proto skvělým způsobem, jak je udržet v dobré psychické kondici.
U starších psů vždy přizpůsobte hru jejich aktuální kondici. Pokud váš pes miluje aportování, dopřejte mu ho i nadále, jen neházejte míček příliš daleko. Na přetahování používejte raději měkké hračky a držte se spíš klidnějšího tempa, aby ho hra zbytečně nezatěžovala.
Nezapomínejte ani na změnu prostředí. I obyčejná změna trasy na procházce, návštěva parku nebo sobotní výlet přinesou psovi nové podněty a podpoří jeho zvědavost.
Péče o staršího psa může být finančně náročná, zejména při častých návštěvách veterináře. Pojištění mazlíčků může výrazně ulevit vaší peněžence, protože pokrývá léčbu i zákroky, které jsou u starších psů často nevyhnutelné. Pamatujte, že psa je možné pojistit do 6 až 10 let, v závislosti na plemeni, a tak doporučujeme s pojištěním neotálet.
Přečtěte si:
Pojištění domácích mazlíčků a veterinární náklady: Kolik můžete ušetřit?
Jak správně pečovat o psí srst
Co dělat, když je náš mazlíček nemocný
Poznáte, co trápí vašeho mazlíčka?
Nebo si poslechněte podcast: „Plemeno psa není tak důležité jako jeho charakter.“