NFT je zkratka pro non-fungible tokens. Abychom správně pochopili význam tohoto slovního spojení, je třeba si nejprve vysvětlit, co znamená "fungible". Podle internetového slovníku Glosbe ho lze přeložit jako "zaměnitelný" nebo "směnitelný". Jedná se tedy o něco, co lze vyměnit nebo směnit za něco jiného, avšak podobného typu a hodnoty. Např. peníze jsou směnitelné, protože mince v hodnotě 1 euro mohu vyměnit za jinou minci s hodnotou 1 euro nebo za dvě mince s hodnotou 50 centů.
Takže non-fungible znamená, že určitá věc je unikátní a nelze ji směnit či zaměnit za nic podobného. A non-fungible token, tedy nezaměnitelný token, (nebo NFT) slouží jako prostředek k prokázání duševního vlastnictví digitální položky.
Pokud si koupíte NFT, kupujete si de facto vlastnická práva k unikátnímu digitálnímu obsahu, ať už se jedná o umělecké dílo, internetový článek nebo třeba video. Nezískáváte položku jako takovou fyzicky, ale stáváte se jejím majitelem. Získáváte digitální certifikát o vlastnictví digitálního díla.
Nákup NFT je zaznamenán v blockchainu, jakési digitální účetní knize. Jedná se o databázi, která zaznamenává a přenáší informace decentralizovaným, bezpečným a transparentním způsobem. Každé NFT je v blockchainu snadno dohledatelné, znamená to, že je zde uložena historie konkrétního NFT od jeho vzniku až po nákup. Tak je vždy možné určit skutečného majitele. Záznam z blockchainu nelze vyjmout, NFT tak chrání i proti odcizení vlastnického práva.
NFT se může vztahovat k jedné položce, ale zároveň je možné vydat k jedné položce více tokenů. Je to podobné, jako když je od jedné grafiky vytvořeno určité množství tisků.
V současné době můžete NFT najít na řadě domén. Zahrnují hudbu, položky z video her, jako třeba unikátní zbraně nebo skiny, virtuální sběratelské kartičky (např. Panini), názvy domén nebo přístupy na privátní akce pořádané luxusními značkami. Nejčastěji jsou však NFT vázány na digitální umělecká díla. Vzhledem k tomu, že tokeny jsou unikátní a nelze je padělat, je vlastnictví NFT stejné jako vlastnictví originálního uměleckého díla. Každý si může koupit levnou kopii, ale majitelem originálu je jediný člověk.
Nejlépe prodávaným NFT je dílo Everydays: The First 5000 Days od amerického umělce Beeple. Jeho digitální koláž složená z 5 000 částí se v březnu 2021 prodala za téměř 1,6 miliardy Kč.
NFT dorazily už také do České republiky, ačkoliv jsme zde teprve na začátku. Prvním umělcem, který na tento trh u nás vstoupil, je zpěvák Rytmus. Fanoušci si mohou zakoupit jeho obrázek nebo hudbu, a tak investovat své peníze. V oblasti výtvarného umění na NFT scénu vstupují především mladí umělci, jako třeba Ondřej Zunka nebo osobnosti graffiti scény Michal Škapa a Jan Kaláb. Ze starší generace jde třeba o Jiřího Černického. První NFT díla se objevila už také na aukcích a v galeriích, mezi prvním se jednalo o pražskou DSC Gallery a Chemistry Gallery.
Binance NFT, OpenSea, Rarible nebo SuperRare jsou některé z platforem, na kterých je možné nezaměnitelné tokeny zakoupit. Každá digitální položka je zde opatřena jakýmsi produktovým listem, ve kterém jsou zaznamenány informace o této položce i cena. Prodeje se provádějí za fixní cenu, případně se daná položka může dražit v aukci. Platby se provádí v kryptoměnách, takže musíte mít kryptopeněženku.
Je třeba mít na paměti, že NFT sami o sobě nejsou kryptoměnou, jelikož kryptoměna, stejně jako kterákoliv jiná měna, je směnitelná. Můžete směnit bitcoin za bitcoin, protože mají stejnou hodnotu, ale NFT jsou unikátní a jejich hodnota je různá.
Trh s NFT upoutal veřejnost především závratnými sumami, za které se na něm obchoduje. Názory na význam tohoto nového způsobu obchodování se však různí.
Na jedné straně jsou NFT výhodné pro samotné umělce, protože jim umožňují prodávat svá díla přímo koncovým kupujícím, tudíž jim zůstává větší část zisku. Navíc je dílo autorsky chráněno proti nezákonnému reprodukování, samozřejmě teoreticky. Rovněž lze říci, že nezaměnitelné tokeny přispívají k demokratizaci umění, jelikož nabízejí nový způsob obchodování s uměním, který je atraktivní pro novou skupinu sběratelů.
Na druhé straně jsou NFT kritizovány za přílišnou spotřebu energie, ale i proto, že vlády nejsou schopny tento typ transakcí danit. Zároveň je každé dílo vždy volně dostupné veřejnosti, která ho může beztrestně kopírovat, ačkoliv dílo nevlastní. V důsledku toho se na trhu pohybuje mnoho podvodníků, kteří obchodují s uměním, i když nejsou majiteli díla. Trh s NFT je navíc spekulativní povahy, tzn. že většina uměleckých položek se prodává za účelem generování zisku jeho dalším prodejem. Dochází zde k výrazné fluktuaci cen a proto o své investice můžete snadno přijít.
Zajímají vás nezaměnitelné tokeny a chcete do nich investovat? Zde jsme pro vás připravili několik tipů, kterými byste se měli řídit:
![]()
V této situaci vzniká prostor na koncept hlasitého rozpočtování, tzv. „loud budgeting“. Nejde pouze o internetový trend, ale o reakci na rostoucí finanční nejistotu.
Mnoho mladých dospělých dnes místo toho, aby své finance spravovali sami za sebe, otevřeně hovoří o svém rozpočtu s vrstevníky, komunitou i na důvěryhodných platformách. Sdílení konkrétních částek, priorit i limitů jim pomáhá vytvořit si vhodnější způsob fungování. Otázky týkající se osobního rozpočtu tedy nejsou považovány za soukromé a naopak jsou sdíleny za účelem lepšího rozhodování.
To, že finanční rozhodování ve stále větší míře probíhá formou sdílení a konzultací, potvrzují také nejnovější evropská data. Podle zprávy Evropské centrální banky přibližně 40 % lidí mladších 35 let předtím, než učiní důležité finanční rozhodnutí, aktivně vyhledá radu. Ve chvíli, kdy jednotlivci odchází ze standardního zaměstnání a ztrácí podporu a zázemí zaměstnavatele, tato tendence nabývá na ještě větší síle.
Narůstají také nestandardní formy zaměstnání mezi mladými dospělými, zejména samostatně výdělečné činnosti a práce na volné noze. Tyto modely přináší jistou flexibilitu, ale také přesouvají zodpovědnost ze zaměstnavatelů na jednotlivce. Otevřená komunikace o penězích jim proto pomáhá lépe se orientovat a získat zkušenosti od ostatních.
Ekonomické podmínky tento trend ještě posilují. Mnoho mladých dospělých v EU má problém pokrýt nečekané výdaje a jejich rezervy dále oslabují rostoucí náklady na bydlení a energie. OECD zároveň zdůrazňuje, že mladší generace obvykle hospodaří s menším finančním polštářem, což představuje výraznou komplikaci při profesních změnách. Sdílení finančních zkušeností tak představuje jeden ze způsobů, jak tuto nejistotu lépe zvládnout.
Koncept „loud budgeting“ v České republice souvisí s proměnou pracovního trhu a rostoucím počtem lidí, kteří nepracují pouze v tradičním zaměstnaneckém poměru. Ačkoli byla zaměstnanost v roce 2024 vysoká, data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují posilování práce na volné noze, samostatné výdělečné činnosti i dalších flexibilních forem práce, zejména mezi mladšími dospělými. Pro řadu lidí to znamená přechod od stabilní mzdy k proměnlivějším příjmům a větší odpovědnosti za vlastní finance.
Tyto změny se promítají i do každodenní správy financí. Podle údajů Eurostatu roste podíl domácností, které mají problém pokrýt nečekané výdaje, přičemž větší zranitelnost se týká zejména lidí s nepravidelnými příjmy. Evropská komise uvádí, že tento posun podporují také digitální nástroje pro správu financí. Mladí lidé stále častěji využívají aplikace, tabulky nebo online komunity ke sledování výdajů, plánování rozpočtu a výměně zkušeností s ostatními.
Cílem konceptu „loud budgeting“ v této situaci není pouze sdílet finanční starosti a společně čelit stresu, ale také způsob, jak si vytvořit nějaký finanční řád. Díky otevřené komunikaci o financích si lidé mohou vytvořit nový systém, který jim pomáhá zvládat období změn. Sdílení zkušeností nepřináší pouze podporu, ale také větší jistotu při každodenním rozhodování.
„Loud budgeting“ přináší odpověď na praktické potřeby, které se během změny profesní kariéry vynořují, a přináší řád a strukturu. Lidé mohou diskutovat o svých příjmových rozmezích, fixních nákladech a krátkodobých prioritách a vytvářet si tak záchytné body v době, kdy vznikají nové finanční návyky. Prostor ke srovnávání přístupů, ověřování předpokladů a případnou úpravu očekávání poskytují skupiny vrstevníků a online komunity.
Digitální nástroje tento proces dále podporují. Aplikace na tvorbu rozpočtu, sdílené tabulky a platformy umožňují lidem sledovat, jak se v čase vyvíjí jejich příjmy a výdaje. Podle Evropské komise mladí Evropané v daleko větší míře využívají digitální finanční nástroje, zejména pro řízení nestandardních příjmů. Technologie jim poskytuje důležitou infrastrukturu, ale skutečná hodnota spočívá právě v jejich kolektivním používání.
Při profesní změně nestačí jen vědět, kolik člověk vydělává. Potřebuje také nástroje, které mu pomohou zvládnout nepravidelný příjem a plánovat další kroky:
Aplikace umožňující sledovat příjmy po týdnech nebo podle projektů pomáhají sledovat reálný tok financí a u nepravidelných příjmů fungují lépe než stabilní měsíční výkazy.
Oddělení základních oblastí životních nákladů (nájem, služby, daně/poplatky) od ostatních nákladů vnáší do situace nepravidelných příjmů přehlednost.
Odkládání příjmů stranou během lepších období pro případné výpadky v budoucnu je široce rozšířená strategie. Analýza OECD uvádí uhlazování příjmů (income-smoothing) jako klíčový faktor ochrany pracovníků v nestandardních pracovních formách.
Společně vytvářené dokumenty umožňují jednotlivcům vzájemně srovnávat předpoklady, nacházet nesrovnalosti a využívat zkušenosti ostatních, kteří již podobnou profesní změnou prošli.
Evropské platformy finančního vzdělávání, newslettery vedené tvůrci a online fóra stále častěji nabízejí otevřené šablony a sdílené rozpočtové výzvy vytvořené na míru freelancerům a samostatně výdělečně činným osobám.
Podle Evropské spotřebitelské organizace patří aplikace na tvorbu rozpočtů a sledování výdajů mezi nejčastěji používané finanční nástroje lidí do 35 let, zejména u těch s nepravidelnými příjmy. Tyto nástroje sice člověka nezbaví nejistoty, ale nahradí chybějící podporu zaměstnavatele praktickou strukturou.
„Loud budgeting“ funguje také jako vzdělávací nástroj. OECD opakovaně uvádí, že finanční gramotnost se zlepšuje prostřednictvím praktických zkušeností z reálného života, nikoli z teorie. Pozorováním toho, jak s nepravidelnými příjmy pracují ostatní, jaké výdaje upřednostňují nebo jak plánují překlenout určitá mezidobí, přináší praktické a využitelné poznatky pro vlastní přechodové období.
Díky sdílené formě učení není správa osobních financí pouze pevně danou dovedností, ale stává se, zejména v období změny, adaptivním procesem.
„Loud budgeting“ neslibuje jistotu, ale nabízí možnost zorientovat se v kritickém období. Sdílením své finanční situace v době profesní změny mladí Evropané aktivně pracují s nejistotou jako s něčím, o čem lze diskutovat, co lze testovat a čemu lze společně s ostatními úspěšně čelit. Cílem tohoto transparentního přístupu není šířit informace, ale spíš budovat strukturu a řád.
Tam, kde záchranná síť chybí, je nutné se rozhodovat jinak. Otevřená komunikace o financích je vědomým krokem při hledání opory, srovnávání dostupných možností a provádění postupných informovaných rozhodnutí během změny profesního směřování.
Přečtěte si:
Jak spravovat své finance, když studujete
Infografika: Rychlé a snadné tipy na úsporu peněz
Užívat si života, nebo investovat do budoucnosti? Zkoumáme postoje mladých lidí