Ve článku se dočtete:
Možná jste už slyšeli o NFT a částkách, za které se prodávají digitální obrázky, videa nebo jiné online položky. Co ale vlastně kupujete, když si pořídíte NFT, a proč za něj někdo zaplatí miliony? Vysvětlíme vám, jak nezaměnitelné tokeny fungují, kde se s nimi obchoduje a na co si dát pozor, pokud o jejich nákupu uvažujete.
NFT je zkratka pro non-fungible tokens. Abychom správně pochopili význam tohoto slovního spojení, je třeba si nejprve vysvětlit, co znamená "fungible". Podle internetového slovníku Glosbe ho lze přeložit jako "zaměnitelný" nebo "směnitelný". Jedná se tedy o něco, co lze vyměnit nebo směnit za něco jiného, avšak podobného typu a hodnoty. Např. peníze jsou směnitelné, protože mince v hodnotě 1 euro mohu vyměnit za jinou minci s hodnotou 1 euro nebo za dvě mince s hodnotou 50 centů.
Takže non-fungible znamená, že určitá věc je unikátní a nelze ji směnit či zaměnit za nic podobného. A non-fungible token, tedy nezaměnitelný token, (nebo NFT) slouží jako prostředek k prokázání duševního vlastnictví digitální položky.
Pokud si koupíte NFT, kupujete si de facto vlastnická práva k unikátnímu digitálnímu obsahu, ať už se jedná o umělecké dílo, internetový článek nebo třeba video. Nezískáváte položku jako takovou fyzicky, ale stáváte se jejím majitelem. Získáváte digitální certifikát o vlastnictví digitálního díla.
Nákup NFT je zaznamenán v blockchainu, jakési digitální účetní knize. Jedná se o databázi, která zaznamenává a přenáší informace decentralizovaným, bezpečným a transparentním způsobem. Každé NFT je v blockchainu snadno dohledatelné, znamená to, že je zde uložena historie konkrétního NFT od jeho vzniku až po nákup. Tak je vždy možné určit skutečného majitele. Záznam z blockchainu nelze vyjmout, NFT tak chrání i proti odcizení vlastnického práva.
NFT se může vztahovat k jedné položce, ale zároveň je možné vydat k jedné položce více tokenů. Je to podobné, jako když je od jedné grafiky vytvořeno určité množství tisků.
V současné době můžete NFT najít na řadě domén. Zahrnují hudbu, položky z video her, jako třeba unikátní zbraně nebo skiny, virtuální sběratelské kartičky (např. Panini), názvy domén nebo přístupy na privátní akce pořádané luxusními značkami. Nejčastěji jsou však NFT vázány na digitální umělecká díla. Vzhledem k tomu, že tokeny jsou unikátní a nelze je padělat, je vlastnictví NFT stejné jako vlastnictví originálního uměleckého díla. Každý si může koupit levnou kopii, ale majitelem originálu je jediný člověk.
Nejlépe prodávaným NFT je dílo The Merge od anonymního umělce Pak. Jeho experimentální sbírka rozložená na více než 312 tisíc digitálních jednotek se v prosinci 2021 prodala za 1,9 miliardy Kč.
NFT dorazily už také do České republiky, ačkoliv jsme zde teprve na začátku. Prvním umělcem, který na tento trh u nás vstoupil, je zpěvák Rytmus. Fanoušci si mohou zakoupit jeho obrázek nebo hudbu, a tak investovat své peníze. V oblasti výtvarného umění na NFT scénu vstupují především mladí umělci, jako třeba Ondřej Zunka nebo osobnosti graffiti scény Michal Škapa a Jan Kaláb. Ze starší generace jde třeba o Jiřího Černického. První NFT díla se objevila už také na aukcích a v galeriích, mezi prvním se jednalo o pražskou DSC Gallery a Chemistry Gallery.
Binance NFT, OpenSea, Rarible nebo SuperRare jsou některé z platforem, na kterých je možné nezaměnitelné tokeny zakoupit. Každá digitální položka je zde opatřena jakýmsi produktovým listem, ve kterém jsou zaznamenány informace o této položce i cena. Prodeje se provádějí za fixní cenu, případně se daná položka může dražit v aukci. Platby se provádí v kryptoměnách, takže musíte mít kryptopeněženku.
Je třeba mít na paměti, že NFT sami o sobě nejsou kryptoměnou, jelikož kryptoměna, stejně jako kterákoliv jiná měna, je směnitelná. Můžete směnit bitcoin za bitcoin, protože mají stejnou hodnotu, ale NFT jsou unikátní a jejich hodnota je různá.
Trh s NFT upoutal veřejnost především závratnými sumami, za které se na něm obchoduje. Názory na význam tohoto nového způsobu obchodování se však různí.
Na jedné straně jsou NFT výhodné pro samotné umělce, protože jim umožňují prodávat svá díla přímo koncovým kupujícím, tudíž jim zůstává větší část zisku. Navíc je dílo autorsky chráněno proti nezákonnému reprodukování, samozřejmě teoreticky. Rovněž lze říci, že nezaměnitelné tokeny přispívají k demokratizaci umění, jelikož nabízejí nový způsob obchodování s uměním, který je atraktivní pro novou skupinu sběratelů.
Na druhé straně jsou NFT kritizovány za přílišnou spotřebu energie, ale i proto, že vlády nejsou schopny tento typ transakcí danit. Zároveň je každé dílo vždy volně dostupné veřejnosti, která ho může beztrestně kopírovat, ačkoliv dílo nevlastní. V důsledku toho se na trhu pohybuje mnoho podvodníků, kteří obchodují s uměním, i když nejsou majiteli díla. Trh s NFT je navíc spekulativní povahy, tzn. že většina uměleckých položek se prodává za účelem generování zisku jeho dalším prodejem. Dochází zde k výrazné fluktuaci cen a proto o své investice můžete snadno přijít.
Zajímají vás nezaměnitelné tokeny a chcete do nich investovat? Zde jsme pro vás připravili několik tipů, kterými byste se měli řídit:
Přečtěte si:
Jak mít správně rozložené portofolio
Na sociálních sítích vypadá dospělost často jako jednoznačné milníky: zrekonstruovaná kuchyň, nová sedačka, víkendový výlet, hypotéka na první byt. Přesto je tu mnoho nenápadnějších finančních kroků: Dosažení prvního cíle ve spoření. První měsíc bez čerpání úvěru. Sjednání první pojistky. První příspěvek na penzijní připojištění. Nejsou to vždy momenty, které lidé sdílejí na sociálních sítích, ale právě ty mohou být pro dlouhodobou finanční nezávislost důležitější než dokonale vybavený byt.
Eurostat uvádí, že v roce 2024 opouštěli mladí lidé v EU domov v průměrném věku 26,2 roku. Delší setrvání doma tak nemusí být známkou neúspěchu. Často jde o praktickou reakci na ceny bydlení, výši příjmů nebo snahu vytvořit si před stěhováním finanční rezervu.
Nový domov se málokdy podaří zařídit přesně podle představ hned na začátku. První bydlení může být menší, část nábytku může být z druhé ruky a některé věci mohou počkat. Riziko spočívá ve snaze to vše získat za pouhý jeden měsíc.
V roce 2024 utratily domácnosti v EU v průměru 19 % disponibilního příjmu za bydlení. U osob ohrožených chudobou byl průměrný podíl 37 %. Eurostat také uvádí, že 9 % lidí v EU žilo v domácnostech s nedoplatky na hypotéce, nájemném či účtech za energie. Náklady spojené s bydlením proto mohou v rozpočtu představovat významnou položku.
Při plánování prvního bydlení si proto nejdříve položte otázku: „Co je potřeba zajistit hned a co může počkat?“
Rozpočet na první bydlení lze rozdělit do tří úrovní:
Takové rozdělení pomůže oddělit skutečné priority od tlaku na to, aby bydlení hned vypadalo dokonale. Nezávislost totiž neznamená jen schopnost zaplatit všechny účty tento měsíc, ale také vytvořit si podmínky, které budou dlouhodobě udržitelné.
Při plánování prvního bydlení nestačí počítat jen s ideálním scénářem. Rozpočet může vypadat dobře na papíře, ale stačí vyšší účet za energie, porouchaný spotřebič nebo několik dní bez příjmu a situace se může změnit.
Pomoci může jednoduchý test. Zkuste si rozpočet spočítat ve třech variantách:
Pokud by taková situace znamenala okamžitý problém s placením nájmu nebo dalších nezbytných výdajů, může být vhodné se stěhováním ještě chvíli počkat, zvolit levnější bydlení nebo vytvořit větší finanční rezervu.
Jako orientační pravidlo se často doporučuje mít stranou rezervu alespoň na 3 měsíce běžných výdajů. Stačí si sečíst měsíční náklady na nájem, energie, jídlo, dopravu, splátky a pojištění a vynásobit je třemi. Pokud tedy měsíčně utratíte 25 000 Kč, mělo by to být alespoň 75 000 Kč.
Stěhování od rodičů začíná obvykle praktickým hledáním: garsonky v Praze, 2+kk v Brně, sdíleného bytu v Plzni či něco menšího za městem, kde se konečně zdá, že si můžeme nájemné dovolit. Jen zřídka kdy odpovídá toto první bydlení konečnému řešení v dospělosti, jak jsme si je představovali online. Může to být jeden pokoj, použitý nábytek, dlouhé dojíždění nebo dočasné řešení mezi rodinným domem a něčím stabilnějším.
Podle MMF je Česko jednou ze zemí EU, kde se dostupnost bydlení výrazně zhoršila. V prvním čtvrtletí roku 2025 vzrostly ceny bytů meziročně o 10 % a náklady na bydlení pohltí v průměru přibližně čtvrtinu disponibilního příjmu. V Praze navíc může koupě standardního bytu o rozloze 70 m2 vyžadovat 13–15 let hrubého ročního příjmu.
Na co myslet při výběru prvního bydlení?
Pocit, že „nestíhám“, může vzniknout i ve chvíli, kdy člověk dělá finančně zodpovědná rozhodnutí. Někdo šetří tím, že zatím bydlí u rodičů nebo ve sdíleném bytě, jiný si pořizuje vybavení postupně. Přesto může mít pocit, že za ostatními zaostává.
Na sociálních sítích ale obvykle není vidět celý příběh. Není zřejmé, zda někdo využil pomoc rodiny, několik let spořil, má dva příjmy nebo financuje část svého životního stylu úvěrem. Srovnání proto nemusí být vždy vypovídající. Česká národní banka upozorňuje, že k hypotékám i k vytváření finančních úspor mají ve větší míře přístup domácnosti s vyššími příjmy. Není proto potřeba porovnávat vlastní cestu s někým, kdo měl na začátku jiné podmínky. Finanční pokrok může naopak vypadat úplně nenápadně: první vytvořená rezerva, první měsíc, kdy člověk zvládne pokrýt všechny výdaje bez úvěru, nebo pravidelné odkládání peněz stranou.
Než se odstěhujete, zkontrolujte si:
První bydliště ještě nic nedokazuje. Stačí, když funguje. Musí nám umožnit se vyspat, uvařit si, zaplatit všechny účty a mít prostor i na běžný život. Nemusí být kompletně zařízené hned od začátku a už vůbec nemusí vypadat jako byt, který vidíme na sociálních sítích.
Odstěhováním od rodičů navíc finanční plánování nekončí. Naopak přichází chvíle, kdy je dobré přemýšlet nejen nad tím, co si můžeme dovolit dnes, ale také nad tím, co se může stát za měsíc nebo za rok. Pravidelné spoření, finanční rezerva nebo ochrana příjmu mohou pomoct zvládnout situace, které bychom jen těžko plánovali, jako například nečekaný výdaj nebo dočasný výpadek příjmu.
Přečtěte si:
Jak jste na tom s penězi? Mezi mladými se šíří nový trend – „loud budgeting"