Většina lidí si genetiku spojí s laboratoří, mikroskopy a vědeckými studiemi. Vy ale dokážete, aby z ní měl praktický užitek i běžný majitel psa nebo kočky. Jak byste svou práci popsal někomu, kdo o ní slyší poprvé?

Naše laboratoř Dekódovna se zabývá analýzou DNA nejen zvířat. Nejčastěji psů, koček a koní, ale testujeme i hospodářská zvířata, ptáky, plazy, rostliny, hmyz a houby. Z jednoho vzorku DNA dokážeme zjistit predispozice k nemocem, vzhledové vlastnosti, u ptáků třeba pohlaví, a u některých plemen psů i určité projevy chování. Tyto informace pomáhají chovatelům, veterinářům, vědeckým týmům i běžným majitelům zvířat dělat informovaná rozhodnutí.

Takže nejde jen o chovné stanice, ale i o obyčejné majitele?

Přesně tak. Testy využívají chovatelé, kteří potřebují doložit výsledky pro klub, ale i lidé, co mají doma jednoho psa nebo kočku. Často je to ze zvědavosti, ale někdy řeší konkrétní problém – třeba opakované zdravotní potíže, citlivost na léky, nebo chtějí vědět, co může jejich zvíře přenést na potomky. Máme na webu připravené balíčky pro konkrétní plemena, aby lidé nemuseli tápat, co testovat. Největší zájem je vždycky o zdraví, vzhledové vlastnosti jsou zajímavé hlavně pro chovatele kvůli uchovnění.

Uveďte konkrétní příklad, kdy genetika opravdu pomohla.

Jedna paní k nám přišla, protože její fenka opakovaně reagovala špatně na běžné veterinární léky. Analýza ukázala mutaci spojenou s nemocí MDR, která způsobuje přecitlivělost na určité účinné látky. Veterinář díky tomu ví, že tyto léky nesmí použít. Je to obrovská úleva pro majitele a hlavně jistota, že zvíře nebude vystaveno zbytečnému riziku.

Jak probíhá samotný test?

Majitel si u nás objedná balíček – máme základní a rozšířené varianty pro konkrétní plemena. Po objednávce posíláme odběrovou sadu. Tamponem se setře sliznice z tlamy, vloží se do zkumavky, zabalí do přiložené obálky a přes Zásilkovnu odešle do laboratoře. U hadů používáme kůži ze svleku, u ptáků peří i kapku krve. Ve většině případů jsou výsledky do 10–14 dnů, u ptáků i do druhého dne. Pokud je DNA málo, můžeme si vyžádat nový vzorek, ale to se stává málokdy.

Dá se pomocí DNA zjistit i pohlaví zvířete?

Ano, a u některých druhů je to vyloženě zásadní. Typickým příkladem jsou papoušci nebo jiní exotičtí ptáci, kde nelze pohlaví poznat podle vzhledu. Tradiční metody, jako endoskopie nebo rentgen, jsou časově i finančně náročné a pro ptáky stresující. My dokážeme pohlaví určit z několika peříček rychle, levně a šetrně. Chovatel či ornitolog tak ví, co má v chovu, a může podle toho plánovat páry nebo vědět, co prodává.

Co všechno z výsledků zjistíme?

Podle vybraného balíčku dostanete informaci o přítomnosti mutací spojených s nemocemi, vzhledových vlastnostech a u některých plemen i o určitých projevech chování. U nemocí uvádíme, zda je mutace v homozygotním stavu (zděděná od obou rodičů) nebo heterozygotním (jen od jednoho), jestli je dominantní nebo recesivní, a co to znamená pro chov i prevenci. Stejná mutace může způsobovat onemocnění u dvaceti plemen, ale u jiných pěti nemusí mít žádný vliv – proto je důležitá správná interpretace. Vzhledové vlastnosti jsou třeba barva srsti, kudrnatost, délka chlupů nebo genetická „línavost“. Chovatele zajímá i to, zda zvíře nese skrytou mutaci, kterou může předat dál, aniž by se u něj projevila. Je tam pak riziko pro potomky, ne přímo pro testovaného jedince.

Zmiňoval jste chování. Jde o spolehlivou informaci?

U chování jsme zatím spíš v začátcích. Existují studie třeba o přítulnosti nebo rezervovanosti u labradorů, kdy se sleduje například oxytocinový receptor, ale chování ovlivňuje více genů, prostředí a výchova. Proto výsledky bereme spíš jako doplňkovou zajímavost. Přesto chystáme balíčky testů, kam chceme přidat i testy spojené s chováním.

Kolik takové testy stojí?

Izolace a archivace DNA stojí kolem 500–600 Kč. Kompletní balíčky s několika testy se pohybují do tří tisíc. Snažíme se ceny držet dostupné. Když můžeme použít levnější, ale stejně kvalitní metodu, promítneme to do ceny. Pro někoho je zajímavá i DNA karta, což je krásně zpracovaný fyzický dokument s výsledky, seznamem testů a kresbou molekuly DNA s analyzovanými geny pejska. Je to taková „vylepšená“ vytištěná verze výsledků, kde může být i fotka pejska, oproti standardním výsledkovým zprávám, které posíláme v PDF na email. Často vhodné například jako dárek pro někoho, kdo má pejska.

Dekódovna ale netestuje jen mazlíčky, že?

Ano, spolupracujeme i s vědci, univerzitami a muzei. Děláme tzv. DNA barcoding – genetické určení druhu. Hodí se to například entomologům, kteří mají hmyz z tropických oblastí, nebo kurátorům, kteří chtějí přesně určit exempláře ve sbírkách. Je to podobné jako když pípnete kód u pokladny – jen místo čárového kódu načteme DNA a databáze „vyplivne“, o jaký druh jde. Stejně můžeme určit rostliny nebo houby. U hadů se často řeší vzhledové vlastnosti, hlavně barevné mutace – chovatelé si tak ověří, jestli má smysl konkrétní jedince křížit, a nemusí čekat několik generací. Testy nemocí u plazů zatím nejsou tak probádané jako u psů a koček.

Jak jste se k Dekódovně vlastně dostal?

Původně jsem pracoval v laboratoři ve zdravotnictví s lidskou DNA. Když jsem skončil, přemýšlel jsem, jak spojit svou praxi s tím, co mě baví – zvířaty a přírodou. A tak vznikl nápad na vlastní laboratoř. Název Dekódovna odkazuje na rozkódování genetické informace do srozumitelné podoby pro lidi.

Vaše laboratoř má silnou prezentaci na sociálních sítích. Proč jste to tak pojal?

Sociální sítě jsou skvělý nástroj pro osvětu. Nechci je zaplavovat reklamou, spíš chci lidem ukázat, že genetika není něco vzdáleného – že může mít reálný přínos pro jejich zvíře. A občas to proložím humorem nebo videi s mými psy, protože zábava a věda se nemusí vylučovat.

Kam byste chtěl Dekódovnu posunout?

Chci rozšiřovat nabídku testů pro více druhů zvířat a zároveň dělat osvětu – přednášky, videa, příspěvky na sítích. Mým cílem je, aby lidé věděli, že prevence je vždy lepší než řešení problémů, které už nastaly.

Na závěr bych se vás chtěla zeptat, co je vaše osobní stačí málo?

Stačí jeden stěr zvířete a můžete získat informace, které ovlivní zdraví i život vašeho mazlíčka. Je to jednoduché, rychlé a může to ušetřit spoustu starostí do budoucna.

Přečtěte si

Co dělat, když je náš mazlíček nemocný

Nejnovější technické hity pro vaše domácí mazlíčky

Co dělat, když domácí mazlíček ničí věci

nebo si poslechněte podcast: „Vystřelilo mě video na záchodcích, jinak v laboratoři zjišťuju DNA zvířat.“