01.06.2021

3 důvody, proč se šíří fake news

Nechat se napálit dezinformacemi je snadné. Nezáleží na tom, kolik nám je let, čím se živíme nebo jaké máme politické názory. Stát se to může úplně každému. Šíření fake news pomáhají myšlenkové mechanismy, které používáme úplně všichni každý den. Jaké to jsou a jak se jim bránit?

1. Kognitivní zkratky

Uvěřit zprávě, která vypadá jako ověřený fakt, bývá někdy až příliš jednoduché. Mohou za to tzv. kognitivní zkratky. Jde o naučené způsoby myšlení. Jednou z těchto zkratek je například konfirmační zkreslení. Pod odborně znějícím názvem se skrývá zkušenost, kterou máme úplně všichni. Ze záplavy informací, které se na nás valí, jednoduše upřednostňujeme ty, které potvrzují náš vlastní názor. Naše mozky tak trochu „v režimu autopilot“ šetří energii, protože vyhodnocovat neustále nové a nové informace je samozřejmě náročné. Podobných zkratek máme v mozku spoustu a tvůrci fake news je umí velmi dobře využít. Jediná obrana před nimi je vědět, jak přesně fungují.

2. Efekt zpětného rázu

Ruku v ruce s konfirmačním zkreslením jde často také kognitivní disonance. Jedná se o psychologický jev, při kterém obhajujeme situaci či podnět, který se nám ve skutečnosti příčí. Například když před ostatními bráníme člověka, který nám ubližuje, nebo zlehčujeme situaci, i když jsou její dopady neoddiskutovatelné. Naše rozhodování ovlivňuje také efekt zpětného rázu. Neboli pokud jsme o něčem opravdu přesvědčení, nepřemluví nás ani ty nejsilnější argumenty. Stane se pravý naopak - svou pravdu nakonec bráníme ještě úporněji. 

Fake news týkající se covid-19.

Přes část České republiky se v minulých měsících přehnala epidemie kognitivní disonance.

3. Jsme jako vyvolení 

Fake news často lichotí našemu pocitu jistoty a výjimečnosti. Dejme si proto pozor na zprávy, které se snaží odhalit „všemi tajené pravdy, které zná jen hrstka výjimečných“. A taky pozor na příliš jednoduché vysvětlení složitých věcí. Autor, který je hned se vším hotový, si nezaslouží naši pozornost. Šíření fake news pomáhá také starý známý princip, podle kterého se stokrát opakovaná lež stává pravdou. Zvlášť na sociálních sítích není sto sdílení vůbec žádný problém. 

Důvěřuj, ale prověřuj

Jenomže jak na to všechno vyzrát, když otevřeme zprávy? Pokud jsme se nechali napálit, není důvod si to dlouze vyčítat. Vezměme to jako dobrou příležitost si uvědomit, proč se to stalo a jak už příště nenaletět. Zkusme si uvědomit, že i my sami se můžeme ztratit v labyrintu kongnitivních zkratek. Proto je dobré čas od času zpochybňovat i to, s čím sami souhlasíme. Ne nadarmo se říká, důvěřuj, ale prověřuj. Zkusme druhou stranu opravdu pochopit a pak pečlivě zvážit všechny její argumenty. Není to tak pohodlné jako tisíckrát prošlapané myšlenkové cestičky, ale poslouží vám to mnohem víc a nakonec si poděkujeme.

Zjistěte víc o tom, jak se šíří fake news.

01.06.2021

5 způsobů, jak chránit děti na sociálních sítích

Nic není zadarmo, ani sociální sítě

To, že za používání aplikací sociálních sítí neplatíte, neznamená, že jsou zadarmo. Na sociálních sítích jsou platidlem naše data, náš čas a naše soukromí. Sami se tak stáváme produktem. 

Víte, jak poznat digitální závislost?

1. Co sociální sítě schvátí, to už nenavrátí

Informace, které sdílíme, zůstanou v určité formě na internetu napořád. A proto není dobré sdílet úplně všechno. Ani to, co se z dnešního pohledu jeví naprosto nevinně. Třeba fotky roztomilých potomků, které často pyšní rodiče sdílí. Málokdo přitom myslí na to, že z buclatých miminek budou zanedlouho puberťáci a dospělí lidé, jimž můžou velmi osobní fotky zkomplikovat život.  

2. Zajímejte se

Snažte se poznat a pochopit, co vaše dítě na sociálních sítích dělá a u čeho tráví svůj čas. Ptejte se a neodsuzujte. Místo toho raději naslouchejte a vysvětlujte. Vaše děti sociálními sítěmi nejspíš žijí. Každodenní otázku co bylo ve škole?, na niž se většinou stejně nedočkáte rozsáhlejší odpovědi, tak můžete nahradit dotazem na novinky, které vašeho potomka zaujaly na sítích. 

Mladí uživatelé sledují nebezpečné výzvy na sociálních sítích.

Sociální sítě zaplavily v posledních letech nejrůznější výzvy. Některé jsou úsměvné, jiné vyloženě nebezpečné. Šokující byly například Benadryl challenge, v rámci níž se lidé předávkovávali silným antihistaminikem, aby si vyvolali halucinace, penny challenge, v níž uživatelé házeli minci na lehce zasunutou nabíječku v zásuvce, nebo coronavirus challenge, při níž se lidé vyzývali k olizování věcí na veřejnosti - jak daleko to došlo, vidíte na obrázku. 

3. Inspirujte se a inspirujte je

Internet je složitý prostor, a proto se hodí mít po ruce mapu. Sáhněte proto třeba po publikacích Dítě v síti, Průvodce po sociálních sítích nebo CyberCrime. Pomoct mohou také weby Buď safe online, E-bezpečí, Chytrá škola od O2 nebo hoax.cz. Vysvětlete dětem, jak se dá ověřit pravost fotografie. Nebo si s dětmi zahrejte třeba hry Městečko Kybernetov, kterou vytvořil Národní úřad pro kybernetovou a informační bezpečnost (NÚKIB), či Kyber trable od CZ.NIC. 

Jaké jsou současné kybernetické hrozby?

Udělejte si filmový večer

Se staršími dětmi si můžete udělat filmový festival, který bude mít téma internetové bezpečnosti. Podívat se společně můžete třeba na film Follow me, který popisuje nákup sledujících a boj o pozornost v reklamě. Najdete ho na stránkách Jednoho světa ve školách. Zařadit do programu můžete také český dokument V síti nebo dokument Falešná sláva o umělém budování influencerů na Instagramu či film Sociální dilema, v němž vystupují sami tvůrci sociálních sítí. A jako na každém správném festivalu si nezapomeňte uspořádat společný diskuzní panel k tématu. 

Projděte si také další tipy od odborníka Daniela Dočekala.

Vyberte kategorii
Tento web používá cookies za účelem optimalizace efektivního poskytování služeb. Pokud své nastavení cookies nezměníte, chápeme to jako souhlas s jejich užíváním. Další informace